2 / 60
2
Sámis
15/2014
Gullen duvle NRK Sámi sáddaga Árdna-prográmma.
Das lei sáhka sámi girjjálašvuođa ja musihka árvvoštal
lamis. Guossit leigga girječálli Rauni Magga Lukkari ja
musihkkár Elin Kåven. Sudno mielas leat menddo un-
nán árvvoštallamat sámi mediain ja sudno mielas ber-
rejit sámi mediat váldit eanet ovddasvástádusa alm-
muhit eanet árvvoštallamiid. Rauni Magga Lukkari na-
muhii ahte 25 jagi áigi ledje eanet girjeárvvoštallamat
sámi mediain. Dát lea riekta, muittán velá ahte mus
lei sámi vuođđofágas lohkamuššan olles kompendia
mas ledje sámi girjjálašvuođa árvvoštallamat. Eanas
árvvoštallamiid lei SFS ovddeš ovdaolmmoš ja mu dalá
oahpaheaddji Harald Gaski čállán, ja stuorra oassi dain
lei čállán norgga aviissaid várás.
Ii leat mihkkige ođđa áššiid ahte sáme servoda-
gas lea unnán almmolaš kritihkka ja árvvoštallan, ii ge
dát leat ođas Sámi fágagirječálliid- ja jorgaleaddjiid
searvvi miellahtuide. Okta sivva dasa, man Rauni Mag-
ga Lukkari árvalii Árdna-prográmmas, lea ahte sámi
servodat lea unni, sáhttá leat váttis olbmuide ovddi
dit kritihka jos dovdá girječálli ja ballá nubbi suhttá
su ala. Nubbi lea ahte sáhttá leat váttis fidnet árvvoš
talliid geain lea máhttu ja gelbbolašvuohta. Ávvira
doaimmaheaddji dajai seammá prográmmas ahte
aviissa doaimmahusgoddi dávjá vállje čállit eará áššiid
birra go ohcat girjeárvvoštalliid. Sii geahččalit čállit
áššiid birra maid lohkki háliida lohkat. Sáhttá leat nu,
ahte lohkkit eai dáhto lohkat eai ge gullat sámi girje
árvvoštallamiid, muhto mii lea dasa gis sivvan?
Sámi mediain lea dán giđa mielde leamaš
ođasáššit main deattuhuvvo ahte lea girjelágádusaid
ovddasvástádus vuovdalit sámi girjjiid. Dat gal dieđus
ge lea duohta, ja lea maid duohta ahte lea sakka álkit
vuovdalit girjji mas lea buorre kvalitehta. Lea dovddus
min gaskkas guđet bargat sámi girjjálašvuođain ahte
Sámedikki ruhtajuolludeamit eai leat doarvái vai
almmuhuvvošedje eanet sámegiel girjjit. Čállinmokta
lea sámiid gaskkas, muhto čállit diehttalasat dolket jos
buorit giehtačállosat máŋggaid jagiid orrot deaddil
keahttá, ii ge čálli dieđe almmuhuvvoš go dat goassi-
ge. Go juo gearddi lea nu ahte Sámedikkis lea ovddas
vástádus sámi girjjálašvuođa ruhtadoarjagis, de lea
maid oassin Sámedikki barggus ovddidit dán ášši
Norgga eiseválddiide.
Sámedikki vuoruheamit leat nubbi ášši. Ávvir
čálii guovvamánu 2. beaivvi ahte dál Sámediggi ii šat
vuorut juolludemiid guovlluid ja suopmaniid mielde,
muhto baicce kvalitehta mielde. Dát lea buorre ođas
go girjjálašvuohta sihke davvi-, julev- ja lullisámegillii
ja eará ge sámegielaide vuoitá jos giehtačállosa kvali-
tehta lea doarjjajuolludeami vuođđun. Dalle beaggá
girji eanet ja lohkkit beroštit ge eanet. Dát guoská sih-
ke fága- ja čáppagirjjálašvuhtii. Buorre ovdamearka
dán oktavuođas lea Máret Ánne Sara nuoraidromána
Ilmmiid gaskkas
, mii dán jagi lea evttohuvvon Davvi
riikkaid ráđi mánáid- ja nuoraidgirjjálašvuođa bálkka
šupmái. Dát girji jorgaluvvo dál dárogillii, ja vel eanet
olbmot besset dalle dan lohkat.
SFS 2014 jahkečoahkkincealkámušas deattuha
jahkečoahkkin man dehálaš lea ahte Norgga Sáme-
dikki ruhtajuolludeamit leat mielde nannemin sámi
lágádusaid. Geassemánus 2013 juolludii Sámediggi
sullii 19 mill kruvnna oahpponeavvobuvttadeapmái,
ja dadjat juo bealli dán sumis juolluduvvui lágádusai-
de olggobealde Sámi. Diekkár vuoruheami lea váttis
áddet. Sámedikkis galgá leat oppalaš ja ovddasvásti
deaddji beroštupmi sámi ásahusaide ja sámi servoda-
teallimii, vai gelbbolašvuohta bissu ja ovdána Sámis.
Vástádus dasa manne sámi girjjit eai lohkkojuvvo nu
ollu, manne leat unnán girjeárvvoštallamat ja mo sámi
girjjálašvuođa gaskkusteapmi galggašii doaibmat lea
ahte máŋggat ásahusat fertejit doaibmat ja ovttasbar-
gat. Sámi girjjálašvuohta gullá sámi servodateallimii ja
deháleamos lea ahte almmuhuvvojit buorit teaksta-
duojit. Dasa dárbbašuvvo sihke ruhtadoarjja ja buorre
vuoigŋa!
Dearvvuođat
Lill Tove Fredriksen, SFS ovdaolmmoš
SFS čiehka
Girjjálašvuođa gaskkusteapmi