Sámis 33

46 Sámis 33/2021 ahte museain ii darbbaš leat fuones oamedovdu danin go sis lea dát dávvirat. Muhto jus čuovvu teoretihkára Mbembe jurdagiid, de ii leat das oppa sáhka ge. Eai leat NFM:a objeavttat, ja dasto eai sáhte sii mearridit mo dat galget geavvahuvvot ja seailluhuvvot go máhcahuvvojit ruoktut fas. Bååstede šiehtadusas lea mearrádus ahte objevt- tat sáddejuvvoit ruovttoluotta go lea dohkálaš vurkendilli doppe gosa dat galget. Juste diet dat várra lea ge stuo­ rámus gažaldat dán šiehtadusas. Jurddaš beare man máŋga jagi manne ovdal go Saemien sijte fidnii ruđa ođ­ đa museii. Ja man guhká leat vuordán ahte RDM oččošii ruhtaduvvot sámi dáiddamusea, dahje vaikko beare doh­ kálaš magasiinnaid gosa sáhttet bidjat dáidaga maid os- tet. Ii oktage čále juste dan birra dán girjjis, ja vaikko dat lea áddehahtti, de lea maid seammás váilivuohta girjjis. Dieđusge lea buorre ahte musea lea lohpidan ahte min dávvirat, gávttit, sieiddit ja nu ain máhcahuvvojit ruok- tut, muhto man guhká son mii šaddat vuordit ovdal go min báikkit dohkkejit min dávviriida musea-eiseváldiid meroštallamiid mielde? Dán oktavuođas sáhtan maid namahit ahte dál aiddo leamaš virgi almmuhuvvon, Norgga museasearvvi ráđđe­ addin, ovttasbargun Sámi museaservviin, gos ohcet ol- bmo gii sáhttá ovttasbargat tuiskka museaiguin. Nu mo čállet, de “Prošeavtta ulbmil lea addit duiska museaide dieđuid ja gelbbolašvuođa sámi dávviriid birra nu ahte sáhttet čájehit ja gaskkustit daid almmolaččat. Seam- más ožžot Norgga museat eanet máhtu ja dieđuid sámi dávviriid birra mat leat duiska čoakkáldagain.” Go diehtá man uhccán ruhta sáme museain lea, lea imaš ahte juol- ludit 2 mill. ovttasbargui Tuiskkain. Muhto seammás, jus lea veahá konspirašuvdnajurddašeaddji, de sáhttá imaštit ahte lea go son dát oassi das ahte beassat diehtit mat doppe lea, ovdal go mii de álgit gáibidit daid dávviriid fas Sápmái. Go diehtá man máŋga goavdása doppe leat, ja man moadde min iežamet hálddus leat, de in sáhte eará go doaivut ahte dat lea loahppajurdda dan bargguin. Oaidnit leš! Loahppa Nu mo namahin, de lea Bååstede girji almmuhuvvon vuoi sáhtašii leat ávkin earáide geat leat bargamin repatria­ šuvnna áššiiguin, erenoamážit eará álgoálbmotjoavkkut. Dat lea ge čállon girjji olggožis: “The aim of the book is to inspire communities and activists who are engaged in si- milar issues of return around the world.” Danne lea veahá ártet ahte dat ii leat fáddán ovttage artihkkalis girjjis, dakkár eanet strukturella čálus, dego omd: “10 vuogi mo čilget majoritehtaálbmogii manin dii hálidehpet din kul- tuvrra ruovttoluotta”. Per B. Rekdal lea čállán oanehis ar- tihkkala ICOM birra, International Council of Museums, ja sin Code of Ethics, etihkkanjuolggadusat, mii sáhttá leat ávkin jus áiggošii ákkaid mat leat neutrálasebbot go “dát leat min dávvirat ja mii hálidat daid ruovttoluotta”. Muh- to muđui gal dát girji lea eanet topografikárta go dakkár mii čájeha geainnu ja bálgá. Ja jus galggašii leat min girji, man jurdagiid mii ieža oamastat, de fertešii diktit čálliid duostat leat eanet kritihkalaččat. Danin dajašin ahte dát girji ii leat čállon midjide. Mun lean lohkan olles, beanta jo moddii, ja vaikko lea miellagiddevaš oasit das, de ii leat dát dat girji mii cáje- ha maid Bååstede mearkkaša sápmelaččaide. Doaivu- mus boađášii dakkár girji maid goas nu, jáhkan sihke Bååstedeprošeakta ja mii buohkat ánssášat dan. Ja áinnas sámegillii.