Sámis 31

44 Sámis 31/2020 Geologiija dáfus leat máŋga siva dasa go luonddureserváhttii ja dan ravda­ guovlluide lea nu stuorra beroštupmi. Ieš njálmmádatguovlu lea dego historjjá­ girji mii muitala máŋga duhát jagi áigodaga birra. Sáddot deanuleagis ja duodda­ ris leat fievrriduvvon dohko duháhiid jagiid. Máŋga čuohte mehtera asu sáddot leat dahkan nannáma, ja dat proseassa lea ain doaibmamin. Sáddot dolvojuvvojit dađistaga olgoliidda vutnii. Sullot ja sáttocoagánat ihtet ja sáhttet jávkat ovttain giđđadulvviin. Biegga ja bárut davil gis buktet sádduid ruovttoluotta sáttocoagá­ niidda. Váriin njálmmádatguovllu birra eai leat ollu šattut ja váriid sáhttá lohkat dego geologiijagirjji. Várit leat dábálaččat gaskal 400 ja 600 milljovnna jagi boar­ rásat. Buot lea oktii leamaš mearrabotni ja bákti lea dahkkon čoahkkešlájain. Ali­ mus váris, Stáŋganasčohkas, oaidná mo leamaš mearrabotni go geđggiin oidnojit bárromearkkat. Fiervvás gos lea geađgeeana, sáhttá váccašettiin gávdnat feara maid maid sáht­ tá imaštit, dahje mas sáhttá hirpmástuvvat dahje illosit. Ivdnás ja amashápmásaš geađggit leat álo geasuhan olbmuid. Bárut fierahit fiervágeađggiid birra jagi. Ravd­ dat nohket ja geađggit šaddet liktásat ja dain oaidná siskkáldas ivnniid. Fiervávác­ cašeapmi dađe bahábut maid čájeha ahte mii ássat čáhceplanehtas. Ruskkat miehtá máilmmi rivdet fiervái ja cuvkojuvvojit smávit osiide. Váivvimus lea ahte eanáš rus­ kkat leat min iežamet. Reakčavuona guvlui