Sámis 31

Sámis 31/2020 45 ÁITAGAT DEANUNJÁLMMI LUONDDURESERVÁHTTII Lihkuhisvuohta Deanuleagis táŋkabiillain mii fievrrida oljju dahje kemikálaid dagahivččii olles roasu sihke detnui ja njálmmádatguvlui. Dál eai leat leagis fitno­ dagat mat atnet kemikálaid mat livčče váralaččat detnui. Stuorimus áitta dattege ii leat leagi johtolat, muhto áigumušat roggat oasi reserváhta bodnerivohiin. Dán dáhtošedje dahkat vai stuorit fatnasat beasašedje Juovlavuona ruvkkiide. Dat lasihivčče ruvkeeaiggáda, Elkema, tietnasa. Áigumuš livččii roggat 400 000 guđahasmehtera dahje kubihkkamehtera bodnesáddo fanasjohtolagas Suoidnesullo rájes Stáŋganassii. Dát sáddot galgga­ šedje luitojuvvot olggobeallái Stáŋganasa Deanuvutnii, mii lea našunála luossa­ vuotna. Go plánaid bukte ovdan 2015:s daddjojuvvui ahte fertii roggat danin go johtolatbáiki lei cohkon ja seggon. Dat ii doallan deaivása, sii eai lean oba mihtidan ge ahte lea go duođaid cohkon ja seggon. Dálá čuoččuhus lea guovtteoasat, stuorit fatnasat galget beassat geđggiid fievrridit, ja johtolat ii deavdde Riddodoaimmaha­ ga gáibádusaid. Dušše smávva oasáš Norgga rittus deavdá dáid gáibádusaid. Ráfáidahttinmearrádusas 1991:s lasihuvvui oassi mas daddjo ahte ”dárbbašlaš bodneroggan” sáhttá dahkkot. Dássážii leat skiippat mannan dán johtolaga čađa gaskal 15 000 ja 20 000 geardde, ii ge leamaš oktage lihkuhisvuohta. Elkem dine ruđaid sihke báikkálaččat ja oppalaččat fitnodahkan. Nuorri ii leat cohkon. Ii leat dárbu roggat botni. LOAHPPASÁNIT Jos dárbbašat báikki gos sáhtát čohkkát ja geahččat luonddu go gululdaga rievdá olli ja fiervvá gaskka, beaivečuovgan dahje eahkedis, de boađe fitnat reserváhtas. Jos čohkánat bákteravdii vuolábeale Gálbenjárgga muhtun beaivvi čakčamánus goalkin ja fiinna beaivečuovggas, sáhtát čohkkát gasku ruški ivnniid ja geahččat duháhiid mielde lottiid, eanáš gusagolssiid. Njurjot velohallet sáttocoagániin fier­ vá čáhcin. Mearragoaskin sirddesta lagabuidda geahččat leat go buot goalssit go­ zuid alde. Jietna maid gulat lea eanáš lottit mat badjánit čázeoaivvis ja fáipu­ lit moddii soajáiguin vai dolggit orrot rivttes láhkái. Njuolga du ovddos badjána Stáŋganasčohkka ránis ja gonagaslaš. Vággi čuovgá čuvgesránisin ja ruostaivdnásaš geađgesárggisin – vággehámádat. Du birra leat ollu savvon bálgát mat leat báhcán ovddeš doaimmain. Smávva luonddugeađgemuvrražat ja muhtin bivdobráhkát mearasáivačázi lahka. It dárbbaš maidege jurddašit, dattege máhcat ruoktut viisá­ bun ja riggásebbon.