Sámis / Sámen 30

Sámis 30/2019 5 muhtin gova das. Johan Turi, vuosttas sápmelaš guhte almmuhii girjji sámegillii, čállá girjjis Muitalus sámiid birra (1910): “Mon lean jurddašan, ahte livččui buore­ mus, jos livččui dakkár girji, masá lea visot čállojuvvon sámi eallin ja dilli, vai ii dárbbaš jearrat, got lea sámi dil­ li, ja vai eai beasa botnjat nuppe ládje, dakkárat guđet háliidit sámiid nala gielistit, ja botnjat viso beare sámiid sivalažžan, go leat riiddut dálolaččaid ja sámiid gask­ kas Norggas ja Ruoŧas”. Anders Larsena romána Beaive­ álgu (1912) lea oppalohkái sámegiela doarjjačála. Das čuožžu earret eará ná go váldopersovdna Ábo vázzá kirkogárddis ja geaččá hávdegeđggiid : “... gos leat sámi hávddit? Juohke hávdemearkka alde lei hávdečála čállon aivvefal dárogillii. Ja, de láhttestii son ieš okto: Ho ho, dát girkogárdi lea dáruiduhtton. Almma min ge áigge galgá ge buot dáruiduvvat. Muhto manne sámit velá sin olbmuideaset hávddiid ala ge bidjet hávdečállaga dá­ rogillii? Almma dáruiduhttinbargu ge nohká go eal­ lin nohká.” Oahp’tii Hánsa, Hans A. Guttorm, dehálaš árbeguođđi, giellaseailluheaddji ja čálli, čálii eatnigiela birra iežas divttain. Nu mo girjjis Čierru jietna meahcis (čállon 1933, almmuhuvvon 1982): “Váriid duohken oahpes jietna / beljidasan čuojada. / Dan mun dovddan eadnan giellan, / váidaleaddjin, váibameahttun. / Viegan čierru jiena guvlui, / eadnan gollegiela guvlui, / Doaman Sámi guovddašii, / doppe gáttan eadnan gávdnat.” Namahuvvon čállit, ja ollu min girjjálašvuođa ovddas­ manniin, deattuhedje giela guovddáš mearkkašumi ie­ žaset teavsttain ja eallimis. Dušše dan ahte searvat dakkár fidnui go čállit sámegillii, ja dat ahte eanas sá­ mi čállit ain čállet sámegillii, jo muitala man stuorra mearkkašupmi gielas lea sámi girjjálašvuođas. Deattu­ han dán oktavuođas ahte almmuhuvvo ollu dehálaš sá­ mi girjjálašvuohta dárogillii ja eará gielaide maid. Mii lea dasto giella? Ruošša girjjálšvuođadutki Mikhail Bakhtin dadjá ahte giella lea juoga mii eallá du ja nuppi olbmo gaskkas, bealli gullá dutnje, bealli nubbái. Giel­ la ii leat neutrála, dat ássá nuppiid njálmmis, nuppiid konteavsttain, ja eará olbmuid áigumušain. Don fertet dasto ieš gávnnahit mo don válddát sáni iežat háldui ja dagat dan iežat sátnin (vižžon Arnold Krupat girjjis Ethnocriticism, 1992). Dát leat buorit fuomášumit. Dat govvidit ovdamearkka dihte manne nuppi kultuvrra humora lea váttis áddet, go das leat nu nana ruohttasat gielačiekŋalis grámmatihkkii. Humor lea ovtta giella­ birrasa dahje ovtta guovllu govva, ja dan sáhttá leat vát­ tis áddet velá sidjiide ge, geain lea seammá eatnigiella. Giella lea ge estehtalaš universa, mii čujuha viidát go dušše giela referensiealla funkšuvdnii. ”Čájeheahkut Sámi Vuoiŋŋa.” ”Čállot Sámegiel Vearssaid.”