Sámis / Sámen 30

6 Sámis 30/2019 Go geahččá sámi historjjá, sámi girjjálašvuođa ovdánea­ mi ja dan man ovddas sámi čállit leat áŋgiruššan ja bar­ gan, de lea váttis áddet mo gielas ii leat mihkkege dahka­ mušaid das gii don leat čállin. Mii diehtit bures manne ollu sámi čállit eai leat oahppan sámegiela, eai ge máh­ te čállit ja buvttadit girjjálašvuođa sámegillii, vaikko vel áiggošedje ge. Almmolaš digaštallamis orru leamaš ál­ ki fallehit ja cuiggodit SGS jahkečoahkkinmearrádusa, ja sin guđet jienastedje dan beale. Coages historjáádde­ jupmi sáhttá leat okta sivva manne sámi áviisa Ságat doaimmahus-artihkkalis čállet, geassemánu 24. beaivvi 2019, ahte sámi “elita” čađaha “strukturell rasisme” dá­ rogielat čálliid vuostá. (Davvi)sámegiel čállide, máŋggas guđet ollesolmmožin leat oahppan iežaset eatnigiela čállit, ja guđet leat eallin­ agi ráhčan sámegiela ja girjjálašvuođa ovddideami ovd­ das, ferte leat oba jorggu máilmmi-dovdu gohčoduvvot “sámi elitan”, go dát “elita” lea bargan eiseválddiid doar­ jaga haga, systemahtalaš vealaheami ja rasisma vuostá, ja gaccaid bániid olahan dan maid jo leat olahan giel­ labargin ja girječállin. Suoidnemánu 1. beaivvi 2019 bođii ge vástádus sis guđet dorjo SGS jahkečoahk­ kinmearrádusa, lohkkiidreivves Nordnorsk debatt-neahttaforumii: “Å skyte spurv med kanoner”. Das čilgejit ahte jahkečoahkkimii maid ovddiduvvui evt­ tohus ahte Sámi girječálliid searvi galggašii bargat ON systemaid ektui, oažžut dárogiela maid dohkke­ huvvot álogoálbmotgiellan, vai dárogielat sámi čállit eai vealahuvvo, ja ahte Davviriikkaid girjjálašvuođa bálkkašupmái galggašii sámi giellaguovllus vejolaš evt­ tohit sámi girjjálašvuođa mii lea čállon dárogillii. Dáid evttohusaid implikašuvnnat leat dan mađe vearrái ah­ te lea váttis oaidnit dain bures jurddašuvvon vuođu. Lea váttis oaidnit mo dákkár evttohusaid sáhttá áddet earaláhkai go áittan sámegillii. Lea go dalle nu, ahte máilmmi fámoleamos gielat, nu mo eŋgelasgiella, maid galget oažžut álgálbmotgiellastahtusa? Okta boađus SGS riiddus lea, ahte čakčamánu 2019 vuođđuduvvui ođđa sámi girjjálašvuođa searvi: Sear­ vi sámi girječálliide / Siebrre sáme girjjetjállijda / Fo­ reninga samiske forfattere. Searvi lea čáppagirjjálaš- ja fágagirjjálaš čálliid váras, beroškeahttá guđe gillii čállet. Ođđa searvi sávvamis buktá ráfi sámi čálliid gaskii, ja sávvamis šattašedje searvvis ollu buorit doaimmat. Sámi girjjálašvuođa ovddasmannit, guđet čálle sáme­ gillii, leat bargan stuorit barggu go maid mii várra oba áddet ge. Sámegiella, nu mo álgoálbmotgielat miehtá máilmmi, leat kolonistaeiseválddit juohke láhkai vig­ gan, ja maiddái buorre muddui lihkostuvvan, gieldit, heahppašuhttit ja bassat eret mánáid njálmmis, ja dain­ na maid ribahan olbmuid sielu. Jos okta giella jápmá, eai leat dušše sánit mat jávket, čállá davvi-ameriikká po­ tawotami biologa ja čálli Robin Wall Kimmerer girjjis Braiding Sweetgrass (2013, s. 50). Okta áhkku čilgii ah­ te mii eat masse dušše sániid jos giella jápmá: “Giella lea min kultuvrra váibmu; min jurdagiid ruoktu, min máilmmigovva. Lea menddo čáppat eŋgelasgillii dan čilget.” Dát sánit speadjalaset Sirpmá girjjálašvuođa se­ minára oasseváldiid jurdagiid dasa manne muhtimat oaivvildedje ahte galggašii dakkár girji, mas sámegiel sá­ nit čilgejuvvojit sámegillii: “...dainna go sii oaivvildedje ahte okta giella ii sáhte eallit nuppi giela čađa.” “Giella lea min kultuvrra váibmu; min jurdagiid ruoktu, min máilmmigovva. Lea menddo čáppat eŋgelasgillii dan čilget.”