Sámis 29

6 Sámis 29/2019 kultuvrrain dađe mielde go eallinbiras ja eallinvuogit rivdet. Makkár dat lea dát min gollegiella? Dasa lea Lars Jakob- sen Hættas dát vástádus: Sámegiella lea dipma, guhkes ja fanahalli giella. Ná son meroštalai sámegiela go buoh- tastahtii dan dárogielain mii fas lei ”sakka váttis ja los- sat sápmelaččaide oahppat sárdnut ja lohkat, dainnago dárogiella lea hui garra, oanehis ja galkkadeaddji oane- his giella”. Sámi-dáru guovttegielat olbmui dáidá oalle čielggas maid Hætta dás oaivvilda go čuodjáhan ovtta­ stávval konsonánta loahppasaš sátni garasin, oanehaž­ žan ja galkkadeaddjin kom hit gutt vokálaloahppasaš guovttestávval sáni ektui boađe deike gánda. Ja aiddo dán iešvuođa dihte mii dahkatge loatnasániid guovtte­ stávvaltáktan, ovdamearkka dihte biila, háhtta ja mu- sihkka. Ná mii gielladikšumis čuovvut sámegiela sátne­ struktuvrraid njuolggadusaid, ja nu dahkat maiddái sih- ke sániid sojaheamis ja go dain ráhkadit gihpuid ja ceal- kagiid. Eatnigieldásat sámegielmáhttu lea min gielladilis eren­ oamáš deaŧalaš go dakkár nana giellabirrasis leat buo- remus vejolašvuođat váikkuhit giellaovdáneapmái. Gie- la beaivválaš geavaheapmi nu olu oktavuođain go fal vejolaš, lea áidna vuohki seailluhit ja nannet sámegiela doaibmi giellan maiddái boahtte buolvvaide. Danin lea erenoamáš deaŧalaš doarjut maiddái eatnigielbirrasiid dain guovlluin gos sámegiella lea ealli giella. Ii galggašii geavvat nu ahte giellaealáskahttinrahčamušaid siste va- jálduhttit veahkehit ja doarjut daid giellabirrasiid gos sámegiella ain lea vel beaivválaš anus. Eatnigielbirrasat leat divrras giellagáldut maiddái giellaealáskahttimii. Sámegiela eatnigielmáhttu lea deaŧalaš maiddái danin- go dainna lea mis buoremus vejolašvuođat sihke seaillu­ hit ja ovdánahttit sámegiela sámegiellan buot daid hás­ talusaid siste maid guovtte- ja máŋggagielatvuohta mielddisbuktá. Olu giellaberošteddjiid gaskkas gul- lo dávjá ballu ahte sámegiella šaddá seammalágan go riikkagiela ja ahte ovdamearkka dihte sámegiela ja dáro­ giela erohus lea dušše dat ahte mii lohkat sámegiellan dan giela mas geavahuvvojit sámegiel sánit. Dákkár sá- megielas eai šat gullo sámegiela iežas dadjanvuogit. Vaikke vel leage nu ahte buot gielat áiggi mielde rivdet ja danin maiddái sámegiellage ii leat justa seammalágan buolvvas bulvii, de goitge lea eatnigiella dat giella mii dávjá lea unnimusat báinnahallan eará gielaide. Sáme- giela eatnigielmáhttu lea deaŧalaš erenoamážit danin- go dat leat dat giellamáhttu man vuođul leat buoremus vejolašvuođat riikkarájiid rasttildeaddji gulahallama bi- suhit maiddái boahtte áiggis. Stuorámus lihkohisvuohta sámegillii eatnigiellan lea dat jos sámegiela seailluheapmi ja nannen ii šat dáhpáhuva ruovttuin, nu ahte mánát eai beasa unnivuođa rájes hár- jánit geavahit sámegiela lunddolaččat beaivválaš giellan. "Sámegiella lea dipma, guhkes ja fanahalli giella." Lars Jakobsen Hætta