Sámis 29

Sámis 29/2019 5 lamiin. Eatnigiela ja vuosttašgiela guorahallamat hár- ve badjánit ovttagielagiid gaskkas, go sii eai dárbbaš smiehttat mii lea sin eatnigiella. Danin geavahuvvoge Hansegård (1974:61) mielde eatnigiella maiddái olles álbmoga dahje riikka giela mearkkašumis, ja dan son lohká sáhttit áddejuvvot dájuheapmin mii sáhttá váik- kuhit dasa ahte minoritehtagielagat molsot giela. Sáhttá šaddat váttis rivttes láhkai gulahallat jos ii dieđe leago sáhka eatnigielas árbevirolaš mearkkašumis vai ođđa viiddiduvvon mearkkašumis. Váibmogiella-čielg­ gadus geahččala garvit dán váttisvuođa ja gohčoda eat- nigielat (árbevirolaš mearkkašumis) olbmo sámegie- lagin ja dat sámit geat eai gulahala sámegillii klassifi- serejuvvojit dakkárin geain lea sámi gullevašvuohta. Čielggadusa eatnigielladefinišuvdna vástida eatnigiella doahpaga geavaheapmái áibbas eará guovlluin máilm- mis. Eatnigiella-sáni ođđa mearkkašupmi geahččala buorebut váldit vuhtii giellarevitaliserema dahjege daid sámiid geat leat gillán giellamolsuma dain guovl- luin gos sámegiella lea buorre muddui dahje jo ollá- sit jaskkodan. Danin sáhttá leat vuogas maiddái earu- hit vitaliserema revitaliseremis: vitaliseren lea ealli gie- la nanusmahttin ja ovddideapmi, revitaliseren lea giella­ geavaheami ealáskahttin doppe gos giela geavaheap- mi lea jávkan. Dan sadjái go mearkkašumi viiddide- miin biđget eatnigiella-sáni árbevirolaš geavahanvuogi, sáhtášii giellaealáskahttima oktavuođas hállat máttuid gielas mii maid čielgasit dovddahivččii gullevašvuođa. Dalle vealttašii maiddái dan váttisvuođas maid oaidná Váibmogiella-čielggadusas gos nu máŋgii gártet namu- hit giellagullevašvuođa giellamáhtu lassin go geavahit eatnigiella-sáni. Sávan ahte dál lea čielggas ahte mun human dán sáhka- vuorus eatnigiela birra árbevirolaš mearkkašumis ja ealli giela nanusmahttimis. Sáhttá leat vuogas bisánastit smiehttat mii dat lea mii dahká eatnigielmáhttu erenoamážin eará giellamáhtu ektui. Eatnigielmáhtu sáhttá sirret dásiid mielde nugo eará máhtuge. Dalle lea sáhka vuosttažettiin das maid máhttá ja dasto man bures máhttá. Dán árvvoštallama sáhttá iskat dahkat objektiivvalaš kriteraid mielde nugo omd. jietnadeami, sátnesojaheami ja cealkkahábmema ektui ja mihtidit máhtu eatnigielbirrasa norpma ektui dahje normerejuvvon čállingiela ektui. Muhto dákkár giellamáhtu árvvoštallan gokčá dušše oasi giellamáh- tus, go leahan eatnigielmáhttu nu nu olu eambbo go dušše dat ahte máhttá sániid jietnadanvuogi, sojahea- mi ja cealkkanuohta. Eatnigielmáhttu lea nu olu eamb­ bo. Dat lea dovdat daid olu sániid ja dadjanvugiid mat dahket sámegiela sámegiellan ja mainna sámegielat sá- mit leat govvidan máilmmi girjáivuođa ja nu gielalaččat ovdanbuktán buot min kultuvrra. Dát giellamáhttu ii leat dušše doložiid várás. Dainna máhtuin leat sámegie- lagat áiggiid čađa dárbbuid mielde heivehan sámegie- la maiddái kultuvrra ođasteapmái mii geavvá buot ealli ”Liegga linis eatnigielas amas sánit dahket saji”. Paulus Utsi