Sámis 29

4 Sámis 29/2019 Sámediggepresideanta AILI KESKITALO doalai 23.11. 2018 dán sáhkavuorru giellasemináras " Váibmogiella – Gollegiella? " man SFS lágidii Kárášjogas. Eatnigiella Sámegiella, gollegiella, manne oađát šlundádat? Ale jaskkot eatnigiella, Dasgo vieris gielat, mielat dutnje juo hávddi goivvodit, vaikke it leat vel liđđon, eaige urbbit rahpasan. Váibmogiella Gollegiella? jurddahanmálle ja nu maid gáibádus dasa jávká. Ja dát dáidáge leat eatnigiela jaskkodeami stuorámus várra ja váikkuhus, ahte jurddašanvuohki ja giellaberošteapmi jávká. Ovdal go joatkkán hállat eatnigiela birra, de soaitá dár- bu divvut gažaldaga mii lea eatnigiella, maid mii dain- na sániin oaivvildit. Dan álgomearkkašupmi lea ahte dat lea dat giella maid mánná oahppá eatnistis riegádea- mi rájes. Konrad Nielsena sátnegirjjis daddjo ahte eat- nigiella gohčoduvvo maiddái šaddangiellan. Dábálaččat olmmoš jurddaša ahte eatnigiella lea aiddo fal dat giel- la maid oahppá máná giellaoččodanagi rájes, ja rievt- ti mielde jo ovdal riegádeami. Dutkan lea namalassii čájehan ahte jo eatnis heakkas mánná oahppá dovdat eatnigiela jietnadanvuogádaga ja šuoŋa. Eatnigiella gohčoduvvo maiddái vuosttašgiellan aid- do daningo dat lea vuosttaš giella maid oahppá. Danin sáhttáge olbmos leat eambbo go okta eatnigiella dahje vuosttašgiella jos mánnávuođa rájes oahppá eanet gie- laid oktanaga. Muhto nugo boahtá ovdan Váibmogiella- čielggadusas de ii dárbbaš leat nu ahte olmmoš máht- tá eatnigiela. Dán čielggadusa mielde sáhttá sámegiela lohkat eatnigiellan vaikke ii máhtege sámegiela, lea do- arvái ahte dovdá dasa gullevašvuođa. Dákkár eatnigiel- la-tearpma geavaheapmái váikkuhit maid dat olu defi­ nišuvnnat mat eaŋgalsgillii geavahuvvojit sihke giela­ laš vuoigatvuođaid ja olmmošvuoigatvuođaid ságastal- Ná čálii Hans Aslak Guttorm badjel 80 jagi dassái. Dan maŋŋá lea sámegiella gollegiellan metafora šaddan mid- jiide oahpisin ja lea maid geavahuvvon máŋgga okta­ vuođas. Dát dikta geassá ovdan min áigái oahpes fuo- la: ballu ahte sámegiella jaskkoda min máŋggagielat bir- rasis. Ballu ja fuolla lea nu stuoris daningo dás lea sáhka nu divrras áššis go sámegielas eatnigiellan. Maiddái dán áigge máŋggagielat olbmuin lea eatnigielas erenoamáš stáhtus dahje sadji olbmo eallimis. Paulus Utsi maid lea leamaš fuolas: ”Liegga linis eatnigielas amas sánit dah- ket saji”. Maiddái son deattuha eatnigiela saji olbmo eal- limis go čállá ”Giella lea dorvu, ja eatnigiella guoddá lihku mielddis gosa ain olmmoš boahtá dán máilmmis. Ja šaddá vel divraseabbon áiggi mielde go dat álgá láhp- pot.” Paulus Utsi dadjá nuppi eará divttas ahte olbmuin geat eai šat geavat eatnigielaset beaivválaččat, iežáhuvvá