Sámis 27-28

10 Sámis 27–28/2018 Sofia Jannok lea čállán dán lávlaga eŋgelasgillii ja dat dáidá leat vai olaha sága doalvut viidábut eará álgoálb­ mogiidda ja kolonisttaide máilbmái. Lávlaga namma ja geardduheapmi, mii leat ain dás, lea measta hárddestanvuohki kolonisttaide mat áiggiid čađa dušše leat vuordán goas álgoálbmogat jáv­ ket. Kolonisttaid jurdda lei assimileret álgoálbmogiid ja oažžut sin seammalágánin go ieža vai sii jávket. Dološ lappologat čálle ja dutke sápmelaččaid birra, mihtided­ je oivviid ja govvejedje sin vel álás ge. Jurdda das lei ahte álgoálbmogiid fertii doapmat govvet ovdal jávket. Dan eai leat dušše sápmelaččat vásihan, muhto álgoálbmo­ gat miehtá máilmmi, muhto goitge leat ain dás. Edward S. Curtis lei okta dovdoseamos govvejeddjiin Amerih­ kás 1800-logus. Son bijai olbmuid geaid áiggui gov­ vet, neaktit juogalágan rolla govain, nu gohčoduvvon staging . Son govvidii The Vanish Race-Navaho. Ulb­ mil stellet doaimmaid ja rollaid olbmuide govain lei ahte govvet sin dološ áiggis ovdal go jávket. Ain dán áigge doaimmahuvvo staging. Sápmelaččat galget bissut doppe gosa stellejeddjiide heive ja oidnosii boahtit nu go sii háliidit. Sápmelaččaid govvidit goađi luhtte eallo­ ravddas, go ii šatta seamma čáppa govva dulvebuođu bálddas maid ieža leat ásahan dahje bieggamilluid vuol­ de maiguin ieža dinejit ruđa. Muhto, staging ii ge doai­ bman, mii leat ain dás. We are stille here -teavsttas buohtastahttá Sofia Jannok bisona ja bohcco, tipi ja lávu, ja buohtastahttá álgoálbmogiid kultuvrraid ja oktasaš historjjá. Kill the bison, dig out the reindeer’s land čujuha sullasašvuođaide indiánaid ja sámi historjjás. Bison lei indiánain dego sápmelaččain boazu. Vilges olbmot goaridedje indiá­ naid árbevirolaš birgejumi ja eallinvuogi. Indiánat bág­ gejuvvojedje guođđit eatnamiiddeset. Goarideapmi lea áigá juo ollen sámi guovlluide go ribadit eatnamiid ja vigget ealuid unnidit. Dig out the reindeer’s land, ahte boazodoallo goariduvvo seammaládje go rogget guoh­ tuneatnamiid. Sápmelaš galgá čáhkket saji stuora fit­ nodagaide go sápmelaš ii dine daid olu ruđaid, muhto sus leat eará árvvut. Danne lohket boazodoalu unnán gánnáhahttin, dego dadjet ”jávkkehehket eret!” Gold and iron, blood on greedy hands. Varranaga gieđaiguin áberávkkuin ohcet eambbo. Sin dárbbus ii leat geahči ge nu movt Paulus Utsi-váidni ge čálii Gátte- his gáddi -divttas, mas dulvadeapmi lei fáddán. Drown the lávvu, burn the tipi down. Diet guokte linjá fas buohtastahttet sápmelaččaid ja indiánaid kultuvrra, movt veahkaválddálašvuođa dahje bággosirdima geažil šadde guođđit ruovttuid. Jávkadedje suoji, ruovttu oadjebasvuođa, dan mii olbmui galggašii leat dorvvo­ laččamus báiki máilmmis. Muhto eat vuollán, we raise new ones, survivors we are now . Dat lea dego ávžžuhus eará álgoálbmogiidda, ii dušše sápmelaččaide, ahte eai galgga diktit iežaset assimilerejuvvot. Ja seammás muit­ tuhus kolonisttaide; mii eat vuollán! Steal our mother, thieves are not to blame. That’s when laws are written by the same . Eadni lea eanan ja suollagat leat kolonisttat geat ieža leat čállán lágaid mat legitimerejit iežaset suolavuođa, nu go Áillohaš ge lea čállán Ruoktu Váimmus -divttas: Dat bohtet mu lusa ja čájehit girjjiid Láhkagirjjiid Maid sii leat ieža čállán Dá lea láhka ja dat guoská dunai. (Valkeapää1985) Kill the bison, dig out the reindeer’s land.