Sámis 25

20 Sámis 25/2017 Ovdamearkka dihte Aarporte dološ suopman gávdno ain Halásza (1887) girjjis masa son čokkii muitalusaid ja máidnasiid golmma informánttas geasi 1886, vaikko dán áigge Aarporte sámeskuvllas gullojit eará suopma- nat maid oahpaheaddjit ja máttasámegiela čállingiella leat dohko buktán. Dađe bahábut Halásza teavsttat eai ge leat leamaš dovdosat Sámis, ja daid čállinvuohki lea dieđus oalle earálágan go dálá máttasámegiela ortogra- fiija. Áidna teaksta mii dán čoakkáldagas lea almmu- huvvon ođđa hámis lea Lajla Mattsson Magga (1984) girji Govne-boetske dahjege Askeladden , nu go Ole Sa- muel Elsvatn (1866–1911) lea dan rievtti mielde Halás- zii muitalan. Varas Saemeste saaman sisttisdoallá vel njeallje eará ođasmahtton muitalusa: Guokte Ole Sa- muel Elsvatnis ja guokte eará ges olbmos gean Halász gohčoda "Dearna guovllu sámenieidan" ( Tärna vidéki lapp leány ) namain "Gunnel Oline Olstad", vaikko buot orru čujuheamen dasa, ahte dát nieida leamašan Gun- hild Oline Olsdatter, maŋŋelis Børgefjell (1868–1959), gii riegádii ja orui Norgga bealde Aarportes (gč. Ylikos- ki 2017). Sihke Aarporte ja Dearna buohta lea dehálaš fuobmát, ahte doppe hállojuvvon sámegielat dahje -suopmanat leat dihto láhkai máttasámegiela ja ubmisámegiela rájá alde. Dakkár doahpagat go máttasámegiella ja ubmisá- megiella eai goit jáhkkimis gávdnon vel dalle go Bu- denz dutkkai sámegiela Budapestas ja Halász finai Aar- portes. Máláge sámegiella gal lea gohčoduvvon ubmisá- megiellan dan rájes go leat maŋimuš logijagiid heaitán jurddašeames, ahte ubmisámegiela gullá "máttasámegil- lii viiddes mearkkašumis". Aarporte ges rehkenastojuv­ vo gullevažžan máttasámegiela guvlui, muhto Dearna birra leat iešguđetlágan oainnut. Dábálaččat lea jurddašuvvon, ahte giellarádjá manná Ubmieanu mielde nu, ahte Dearna suohkana davábea- le giella lea ubmisámegiella, máttabealde ges lea gullon máttasámegiella. Larsson (2012) lea dattetge gieskat boahtán dan oaivilii, ahte olles Dearna gullá ubmisáme- gillii. Son ii goittotge leat guorahallan Aarporte dološ suopmana, mii sisttisdoallá muhtun veardde dakkár sár- gosiid mat čujuhit ubmisámegiela guvlui: čielgasamos ovdamearka lea illatiiva, man geažus lea dávjá - je nu mo ubmisámegielas iige - se nu mo máttasámegielas dábálaččat (omd. oksije ‘uksii’ ja skåakije ‘vuovdái’ dan sadjái go oksese ja skåakese ). Máŋggaidlogu komitatiiva sáhttá leat ubmi-, bihtán- ja julevsámegiela láhkai seam- ma go genitiiva (omd. aktene dej smaave tråalli dan sad- jái go ...tråalligujmie ‘oktan daid smávva truollaiguin’). Sátneráju olis govvideaddji ovdamearka lea dijjieh edt- jede lopme jallh moehtege mååkedh (baeledh) dan raa- jkan dahjege ‘dii galgabehtet muohttaga goaivut dan ráigái’. Okta dovddus máttasámegiela iešvuohta lea na- malassii dat, ahte muohta lea lopme , muhto moehtege -sá- nis ges leat vehá eará mearkkašumit. Ole Samuel Elsvatn dattetge geavaha sihke máttabeale lopme - ja davábeale moehtege -sániid seamma cealkagis, synonyman: muohta lea lopme jallh moehtege , nappo lopme dahjege moehtege . Aarporte suopmana lea juohke dáhpáhusas álkit heive- hit dálá máttasámegiel čállinvuohkái dan sadjái go ub- misámegiela čállimii. Liikká ferte muitit, ahte dan áigge go dát giellačájánasat leat addon dutkiide, oktage dutki ii lean vel váldán atnui dakkár steampaliid go "máttasá- megiella" ja "ubmisámegiella", ja vel unnit dain lea leamaš mearkkašupmi sámegielaid hálliide alcceseaset. Mii dáid gielaid namahusaide guoská, lea buorre fuobmát ahte Aarporte ja Máláge leaba goappašagat sullii seam-