Sámis 25

18 Sámis 25/2017 dal su, ja maid almmustahtiiga iežaska dutkamušaid nu jođánit go sáhtiiga – muhto leaba liikká báhcán meas- ta ollásit dovdameahttumin Sámis. Oalle dovdameaht- tumin leat báhcán maid sápmelaččat geaid gielaid bir- ra lea sáhka. József Budenz ja Máláge sámit Nuortarii­ ka-Ungáras Dán čállosa bajilčála lea " Tē lijen sōmes pālen ai aktan saijesne sāmi’ – Giellačájánasat boarrásamos čállon sá- mi muitalusain". Sitáhtta livččii dálá máttasámegiel čállinvuogi mielde Die lin såemies baelien aaj akten si- jjesne saemieh , julevsámegillii ges De lidjin soames bále aj avtan sajen sáme . Muhto gos ledje sámit geat ná hálle, ja goas? Budapestas, Ungáras, jagi 1873. Cathrine Baglo (2011) lea guorahallan dán fáttá iežas doavttirbarggus mii muitala das mo sápmelaččat johte čájehangálvun Gaska-Eurohpás ja gitta Amerihkás 1800-logus ja 1900-logu álggus. Okta dákkár joavku lei vuolgán mát- kái Máláges Ruoŧas, ja 26.11.1872 čálii Illustrirtes Wie- ner Extrablatt dan birra, ahte sii ledje joavdan Nuorta- riikii: Seit einiger Zeit halten vier Lappländer sich in Wien auf; freilich nicht zum bloßen Vergnügen, son- dern "in Geschäftsangelegenheiten". ’Wienis leat juo muhtun áigge orron njeallje sáp­ melačča; eai suige dušše beare suohttasa dihte, muhto baicce ’fitnodatdoaimmain’.’ Dán joavkku birra leat viehka unnán dieđut. Baglo (2011) lea gal muitalan, ahte nu gohčoduvvon "Lin- dok" dahje "Lindal" bearaš, mas ledje álggus njeal­ lje ja maŋŋelis gávcci lahtu, barge eksohtalaš árktalaš čájáhusobjeaktan Wien máilmmičájáhusas jagi 1873. Fake-gávttit ledje hutkojuvvon juo dalle, ja aviissat čálle eahpádusain, ahte dát olbmot eai kánske lean al- bma duohta sápmelaččat. Maŋŋelis bođiige ovdan, ah- te muhtun lei rievtti mielde čeahkkalaš ja muhtun earát ges Wienis eret. Buohkat sis eai dattetge lean skealm- mat, dasgo dat duođaštuvvui dieđalaččat. Seamma aviisa čálii jahkebealli maŋŋelis ná: Sápmelaččat leat eaktit. Davvipolajohtti, professor J. Budenz lea čađahan smávva giellaiskosa Lindok- bearrašiin, nugo dáid poláraolbmuid namma lea, sihkkarastin dihte leatgo sii albma sápmelaččat, ja dán iskosa leat sii buohkat ceavzán. ( Illustrirtes Wiener Extrablatt 22.4.1873) Professor József Budenz (1836–1892) Budapestas lei okta dehálamos gielladutkiin geat álge dutkat sáme- gielaid ja eará urálalaš giellagotti gielaid dieđalaččat. Son dovddai sámegiela girjjiid bokte ja sáhtii álkit is- kat, ledjego Wiena sápmelaččat eaktit. Dan dat led- je, goit njealjis geaid namat ledje aviissaid mielde "Jo- na", "Klemme", "Davich" ja "Karren". Vaikko Wiens soi- te beroštit eanemusat das, ledjego čájáhussápmelaččat eaktit vai eai, de Budenz beroštii sis nu ollu, ahte bovdii sin guossái Budapestii. Báikkálaš aviisa Vasárnapi Újság muitaliige 21.12.1873 ođđasa, man mielde sápmelaččat ledje leamaš Budenza fárus Ungára dieđaakademiija čoahkkimis 14.12.1873. Čoahkkinastit ledje beassan gullat ealli sámegiela ja dieđuid sáme- ja ungáragiela oktasaš sániid birra.