Sámis 27-28

Sámis 27–28/2018 51 beaivválaš giellan Kalaallit Nunaata oaivegávpogis nu sakka ahte maid kalaallitlaččat geain lea kalaallisut vál­ dogiellan, bággejuvvojit hállat dánskkagiela almmolaš báikkiin. Dán lági mielde amasmahttojuvvojit kalaal­ lithállit, ja dánskkagiella joatkašuvvá vealtameahttun norbman. Hardenberg konkludere, ahte fertet áddet giellagažaldaga oassin ”dan riiddus ja vuostálasvuođas, mii lea kultuvrraid gaskkas postkoloniála áiggis”. Olusiidda bođii Hardenbergga eksperimeanta ip­ mašin, danin go son lea dovddus dainna ahte bid­ já jearaldaga ráddjejuvvon čearddalaš identitehtaide, mat ráddjejit olbmuid gaskavuođaid. Dáidagis Nipaatsumikassigiinngisitaarneq (2005, Jaskes girjás­ vuohta, 2005) son ovdanbuktá mo dálá Kalaal­ lit Nunaatlea dego kreatiivvalaš oktavuođaguovlu, ol­ bmuiguin buot lágan duogážiin. Okta dávjjimus repro­ duserejuvvon govain, lea govva golmma mánás geat čuž­ žot bálddalagaid kalaallit árbevirolaš biktasiin: Okta áibbas dábálaš govva, earret dat detálja ahte mánát leat čáhppadat, eaige inuit. Gova namma lea ”Nonstereo­ types”. Govvaráiddut main leat namat dego ”Forældre og barn” ja ”Søskende”demonstrerejit ahte genat leat nu seagohuvvon ahte ii leat vejolaš sirret kalaallitlaččaid ja eurohpalaččaid hámis. Seammá go govat kalallit­ ruovttuin čájehit mo olles máilbmi lea fárren sisa ja sea­ guhuvvojit buot daid dávviriiguin, mat muitalit kalaal­ litidentitehtas. Hardenberg oaivvilda maid ahte livččii buoret jos dánskkagiella oččošii stáhtusa Kalalalit Nunaatagiellan ii ge adnojuvvot amasgiellan šat, danin go lea šaddan váldogiellan nu olusiidda Kalaallit Nunaatas, maiddái sidjiide geat atnet iežaset kalallitlažžan. Hardenbergga giellaprošeakta ovdanbuktá mo Kalaal­ lit Nunaat dán áigge lea ”postmonolingualálaš dilis”, maid girjjálašvuođadutki YaseminYildiz čilge, konsti­ tuere dálá áiggi. Jurdda ahte ovtta riikii gullá okta giel­ la, heive hui heittogit min kompleaksa áigái. Muhto ain lea nu ahte dát paradigma bidjá eavttuid dasa mii ád­ dejuvvo normálan. Yildiz geavaha ovdastávvala post- seamma láhkai mo geavahuvvo doahpagis postkolonia­ lisma. Vaikke kolonialisma lea heaittihuvvon, de jurdda­ vuogádat ain doaibmá, muhto lea dekonstruerejuvvon. Sáhttá válljet áddet Hardenbergga prošeavtta doalahit ovttagielat páradigma – muhto sáhttá maid válljet ád­ det dan áibbas nuppegežiid, ahte doalahit Kalaallit Nu­ naata máŋggagielat servodahkan. Ikioqatigiilluta , mii lea kallaalitlaš prošeavtta namma, máksá Birgejednot ovttas. Dáidda riegádii konteavsttas, gos viimmat hállagohte rahpasit das ahteman váttis lea dánskkagielagiidda oahp­ pat kallaalisut. Ea,ea, danin go eai beasa goassige hárje­ haddat – dákkaviđa go hállagohtet olbmot dánskkagie­ la, de uhca meattáhusat jienádeamis ja grammatihkas cuigojuvvojit ja bilkiduvvojit. Hardenbergga prošeavttas ii lean gal mihkkige gáibádusaid ahte olbmot galggašedje hállat giela perfeakta – dat leai baicce geahččalus rahpat giela buot lágan giella gelbbolašvuođa dásiide. Muhto manin dahkat giela loahpalaš mearkan, nu mo sáhttá dulkot su gielalaš eksperimeantta? Gáibádus ah­ te galgat hállat iežamet giela iežamet riikkas, orru doar­ jumin jurdaga ahte ovtta riikii gullá okta erenomáš giel­ la, maid olbmot geat lunddolaččat gullet dán eatnamii ja geain leat čanastumit dan historjái ja kultuvrii galget geavahit.