Sámis 25

Sámis 25/2017 37 náhtaohppiid vásáhusat, vai dát buvttášii ođđa dieđuid gillájeddjiid historjjá hárrái. Zachariassenia ákkastalla- mis ii leat čielggas maid son rievtti mielde dáhttu deattu- hit. Nergård (22/4-16) kommentere ahte Zachariassena ákkastallamis váilu juoga: dutkit eai ráđástala historjjá, eai ge dáruiduhttima muitalusaid. Dát lea dehálaš – dá- ruiduhttinpolitihkka ii ovddastan maidege buriid. Dat lei systemalaš rasisma ja vealaheapmi mii bilidii ja jávo- huhtti olbmuid. Dáruiduhttinpolitihkka lei sielurievi- deapmi! Mánát váldojuvvojedje eret iežaset vánhemiid luhtte. Máŋga internáhtabargiin leat hávit danne go sis ii lean lohpi jeđđet mánáid. Olbmot masse iežaset giela, identitehta, kultuvrra, bearašgaskavuođaid, árbevirolaš oahpu ja iešdovddu. Nergård čállá (22/4-16) ahte son eahpida Zachariassena sáddešii iežas mánáid internáhta­ skuvlii gos oahpaheaddjit eai hála mánáid giela, vánhen ii eisege barggaše dan. Sámi vánhemat bággejuvvojedje dahkat dan maid vánhen ii eisege barggaše. Dilli lea buorránan, muhto koloniseren ja dáruiduhttin ii leat nohkan. Munnje lea dehálaš ahte sámi jienat ja vásáhusat galget gullot ja deattuhuvvot dán áššis. Sámi jienat ovddastit olmmošlaš beliid, vásáhusaid ja máhtu. Sámi dutkiin lea guovddáš rolla iežaset vásáhusaiguin ja konteakstamáhtuin, ja sii dihtet maid sámi servo- dat dáhttu ja dárbbaša. Diibmá almmuhuvvui Ruoŧas dieđalaš antologiija mas leat artihkkalat mat meannu- dit historjjálaš oktavuođaid sámiid ja ruoŧa kirku gask- kas: De historiska relationerne mellan Svenska kyrkan och samerna. Dan botta go ain leat ollu olbmot ealli- min, guđet sáddejuvvojedje internáhtaide, de fertejit sii beassat muitalit iežaset vásáhusaid vai vuorkkáin ii leat dušše eiseválddiid veršuvdna dán historjjás. Artihkkalis Nordnorsk debatt cuoŋománu 26. beaivvi 2016 čálán mun iežan eatni internáhtavásáhusaid bir- ra. Son álggii skuvlii go lei čieža jahkásaš. Son orui 50 km eret Bissujogas, gos skuvla lei. 1950-logu gaskamut- tos, dalle go son álggii skuvlii, ii lean vuos geaidnu gas- kal Keaissa ja Bissujoga. Eadni beasai fitnat ruovttus GOLMMA geardde jagis. Sus váibmu nu illosii juoh- ke have go beasai vázzit tráhpparáigge bajás ruovtt- tus. Dál lea son viimmát ruovttus. Son ii hállan dáro- giela go álggii skuvlii, oahpaheaddjit eai hállan sáme- giela, su eatnigiela. Mus lea miella čierrut juohke háve go mun dán jurddašan. Dát jagit internáhtskuvllas da- gahii ahte eadni válljii ahte son ii sámás muinna. Son ii áigon ahte mun galgen gártat seammá dillái go son. Mánnán mun hállen sámegiela áhkuin ja ádjáin. Sá- megiella gullui álo mu birra, maiddái maŋŋil go fár- riime etniin Levdnjii gos mun vázzen skuvlla, muh- to mun vajáldahtten sámegiela. Dál lea dilli nu ahte ii baljo ovttas ge Porsáŋggus mu buolvvas leat sámegiella eatnigiellan. Nuorra studeantan dovdagohten danmaid lean gohčodan giellaáibbašeapmin, mii dagai ahte álgen lohkat sámi giela ja girjjálašvuođa Tromssa universiteh- tas, váldin dihte ruovttuluotta giela ja kultuvrra. Otne mu nieiddat hállet sámegiela. Giella lea ain eallimin, ja gielladuššadeapmi ii galgga mu guovdu goit lihkostuv- vat. Mu eatni muitalus, mu iežan muitalus, ja mu nieid- daid muitalus ovddastit iešguđet láhkai min buolvvaid muitalusa.