Sámis 25

12 Sámis 25/2017 lea okta dán vuođđudeaddjin ja Winhec leage SA seam­ máládje go Ka Haka Ula e Ke’ekolani, akkrediteren bajimuš dássái álgoálbmot allaoahpa ásahusaid gask- kas máilmmis. Árvvoštallan rámida goappašiid giella­ strategija ja cealká ahte leaba áinnutlágánat álgoálbmot máilmmis go buot doaimmaid čađaheaba álgoálbmot­ gillii. Dat lea hui sávahahtti álgoálbmot alitoahppo­ ásahusain, muhto eatnašat eai nákce iežaset giela gea- vahit ná viidát. APL akkrediteren lávdegottis guoraha­ laimet ja árvvoštalaimet mo APL duohtandahká ál- goálbmot filosofiija vuođđo-prinsihpaid sihke orga­ nisašuvnna struktuvrras, oahppo-arenain ja dábálaš doaimmahemiin. APL lihkostuvvá earenomáš bures čuovvut ja duohtandahkat álgoálbmot kriteriaid, sin oahppiid gaskkas leat e.e. unnit “drop outs” go muđui gaskamearálaččat olles USAs leat. Lávdegoddi celkkii ahte APL hukse boahttevaš bulvii NH- gullevašvuođa. Gollegielaid mearkkašupmi, seamma­ lágan- ja earaláganvuođat Lea oavdu ahte álgoálbmot máilmmis gávdná ásahusaid nugo Ka Haka Ula e Kee’elikolani Hilos Hawai’ias ja Sámi allaskuvlla, Guovdageainnus gos sihke oahpahus, dutkamuš, hálddahus ja gulahallan lea sin iežaset gillii. Dieid seinniid siste doalahit čavga gielaset, eaige vuol- lán lonuhit giela vaikko muhtimat cuiggodit sin leat eksluderejeaddji. Lea gáibidahtti jotkkolaččat ja váib- bakeahttá bealuštit giellaválljema ja čilget ahte muhti- min ferte eksluderet daid geat eai máhte giela daningo lea sáhka gádjut, eláskahttit ja ovddidit álgoálbmotgiela ja kultuvrra amas jávkat. Sihke Sámis ja native Hawai’ias lea maid nu ahte ván- hemat fertejit aktiivalaččat válljet jus áigot mánáidea- set bajásgeassit iežaset gillii ja kultuvrii. Dan ii dárbbáš ii-sápmelaš dahkat daid riikkain gos sámit orrot ja iige ii-álgoálbmot olmmoš gii ássá Hawai’ias. Eanetlogu ál­ bmogii lea gárvves bálggis, mas sin gillii ja kultuvrii oah­ pahuvvo buot dásiin almmá ahte dárbbašit dáistalit dan ovddas. Muhto álgoálbmogat fertejit diđolaččat válljet, eai dušše mánáideaset bajásgeassit, muhto bidjat ollu searaid dasa ahte kultuvra ja giella seailu ja ovdána sin servodagain. Ja go leat válljen ja fidnen fálaldaga, de lea vel bearráigeahččat ahte dát čađahuvvo ja oažžu nu bu- riid eavttuid ahte lihkostuvvá. Ii dárbbaš guhká čuovvut APL oahppoprográmma ov- dalgo fuopmá čalbmáičuohci erohusa, – sin prográm­ mas lea nana árvovuođđu, mii lea sánáláččat čilgejuvvon ja maid mii WINHEC lávdegottis sáhtiimet áicat prak- sisis. Sii lohket ahte NH-árvovuođđu ja sin giella lea dat mii čatná buot oktii ja dán ferte doahttalit jus áigu lih- kostuvvat. Ja lean juo namuhan ahte Sámi skuvlejupmái ja giellaoahpaheapmái ii leat čielggaduvvon oktasaš árvovuođđu, leš dal gielas dahje obbalaš skuvlejumis sáhka. Muhto ollugat sámis dovdet rávvaga “olmmožin eallit” ja ahte dát lea dehálaš doahttalit ruovttu oahpa- hemiid, nu ahte ii leat dainna lágiin ahte eai gávdno árv­ vut, muhto dat eai leat čállojuvvon, eai leat gávdnamis pearpmaid gaskkas nugo NH- Educational statement and Philosophy lea. Ja “olmmožin eallit” ráva ii gullo almmolaš ulbmiliid searvvis, baicce dávjjit namuhuv­ vo ahte sámi ásahusain ja áigumušain galgá leat “sami perspektiivva” vuođđun. Muhtimin dát ulbmil báhcá