Sámi fágagirjjálaš čálliid- ja jorgaleaddjiidsearvi
Saemien faagalidteratuvran tjaelijijih jarkoestæjjajsiebre
Sáme fágagirjásj tjállij- ja jårggåliddijijsiebre
  Miellahttun?
  Kontunummirat Norgga- ja Suoma beali miellahtuide gosa sáhttá máksit miellahttoruđa
2003 Bušeahtta

2003 jahkečoahkkin mearrádus.
Vedattat pĺ ĺrsmřtet 2003.

SISABOAĐUT / INNTEKTER
Rehketdoallu
2002
Bušeahtta
2002

Bušeahtta
2003

1 Miellahttoruhta / Medlemskontigent

26 000
30 000
30 000

2 Foanddas / Overfřrt Vederlagsmidler fra Fondet

262 661
262 661
370 288
3 Sámedikki doaibmadoarjja / Driftsstřtte Sametinget
109 000
109 000
119 000
4 Reantosisaboađut / Renteinntekter
4 469
2 000
5 000
5 Eará sisaboađut / Andre inntekter
5 794
BUOHKANASSII SISA / SUM INNTEKTER
407 924
403 661
524 288
GOLUT / UTGIFTER
6 Bálká hálddahus, stivra etc/Honorar adm., styret etc
93 023
95 000
100 000

7 Diehtojuohkin FÁGAČÁLLI / Info Medlemsblad

32 782
40 000
85 000

8 Bargoaddi divat / Arbeidsgiveravgift

0
2 000
0

9 Rehketdoallu ja dárkkisteapmi / Regnskap og revisjon

20 570
19 000
22 000

10 Hálddahus golut / Adm. utgifter

75 200
55 000
95 000
11 Ruoktosiidu / Nettside
41 846
40 000
30 000
12 Mátkit stivra / Reiser styret
20 776
15 000
20 000
13 Eará mátkkit / Andre reiser
8 021
10 000
17 000

14 Mátkedoarjja fágalaš mátkkiide / Reisestřtte faglige reiser

15 000

15 Jahkečoahkkin ja seminára /Arsmřte og seminar

27 629
80 000
80 000
16 Báŋkodivat / Bankgebyrer
702
1 000
1 000

17 10 jagi ávvudoalut / 10 ĺrs jubileet

180 000
110 000
30 000

BUOHKANASSII GOLUT / SUM UTGIFTER

500 551
467 000
495 000

Vurken mannan jagis / Overfřrt fra ĺret fřr

63 339
63 339
- 29 288
Netto doaibmagolut / Netto drfitsutgifter
437 212
524 288
JAGI BOAĐUS / ĹRETS RESULTAT
- 29 288
0
0

2003 bušehttii oanehis čilgehus

2. Fágagirjjálaš foanda - sisaboađut

2003 vuordit sullii 700.000 buhtadussisaboađuid, das 445.000 kopibuhtadus, ja 255.000 girjerájusbuhtadus. Dalle leat geassán girjerájusbuhtadusas Journalistasearvvi 15%.

Searvvi doaimmaide váldá Fágagirjjálaš foanddas vissis mađe doaibmanruđa. Ruhta lea miellahtuid iežaset buhtadusruhta, de dan sivas lea mearri man olu das sáhttá váldit hálddahusgoluide. 10 jagi ávvudoaluid liigegoluid geažil (ávvugirji), váldit foanddas liigeruđa maiddái dán jagi. Fuobmá ahte sitivra válddii iežas 2002 doaibmabušeahtas ávvugirjji liigegoluide, ja dáhttu de fas jahkečoahkkima dássidit dán válddedettiin foanddas ruđa. Geahča muđuid 16. čuoggá.

6. Buhtadusat/bálkkát

Ovdaolbmobuhtadus
35 000
Eará luohttámušolbmuid buhtadusat
15 000
Hálddahusjođiheapmi
50 000
100 000

7. Diehtojuohkin - FÁGAČÁLLI

Bušeahtas leat ain evttohuvvon guokte miellahttolastta. 2001 jahkečoahkkimis ávžžuhuvvui garrasit ahte ii berre bissehit báberprentejuvvon miellahttobláđi vaikko vel interneahttasiidu ollislaččat lea doaimmas. 2003 jahkečahkkin várrii dasto maiddái kr 35.000,- SFS:a oasse- doarjjan álggahit sámi čálakultuvrralaš áigečállaga. Dalle lea FÁGAČÁLLI guokte nummir olggosaddimii 50.000 ja áigečállaga vuosttas nummiirii 35.000.

10. Hálddahusgolut - čállingoddi ja ovdaolbmo kontordoallu

Viessoláigu
24.000
Dihtor- ja konturbiergasiidláigu
18 000
Telefon, poasta ja govdabáddeláigu
15 000
Konturrekvisihta etc
7 000
Ovdaolbmo konturdoallu
12 000
76 000
MVA
18 240
94 240

11. Interneahttasiiddu doaimmaheaddji(t)

Dás leat 2003:is rehkenastán ahte searvvi interneahttasiidu lea ollislaččat doaimmas. Golut leat doaimmaheaddjái gii maiddái hálddaša dárbbašlaš teknologiija.

14. Mátkedoarjja fágalaš mátkkiide

2003 jahkečoahkkin ásahii fas doarjjaruđa fágalaš mátkkiide, dán jagi kr. 15.000,-. Miellahtut sáhttet de ohcat mátkedoarjaga sierranas fágalaš mátkkiide.

15. Jahkečoahkkin ja rabas fágaseminárat

Bušeahtas ain dušše okta fágaseminára, jahkečoahkkima oktavuođas. Searvvis leat dan mađe lassánan miellahtut, ahte dás duohko šaddagoahtá jahkásaš oktasaš dáhpáhus searvvi stuorámus gollun. Erenoamᚠgelbbolašvuođa loktema fáddáiguin lea álki bealuštit dákkár golu. Seastin dihte lea ge seminára ja jahkečoahkkin seamma áiggi.

16. 10 jagi ávvudoalut

10 jagi ávvugirjji liigegolut - stivra máksán 2002 doaibmaruđain. Stivra evttoha dasto 2003 doaibmajahkái ge dán poastta - čájehan dihte ahte jahkečoahkkin lea ná dássideamen mannan jagi ávvudoaluid liigegoluid.

2003 doaibmaplána

1. SFS miehtá Sámi searvin.

Ii nu jođánit viidán searvi miehtá sámi searvin miellahttolassáneami bokte. Erenoamážit Ruoŧa beali fágačállit leat bázahallan organiserema ektui. Gielalaččat lea doaimmain ge vuosttamužžan leamaš davvisámegiella guovddážis. Searvi dattege muittuha jahkásaččat dan ahte searvilea fálaldahkan buot sámegielat fágačálliide. Nu lea ge fágačálliid iežaset hálddus ávkkuhit SFS buoremusat.

2. IT-áŋgiruššan - erenoamᚠdoaibma boahtte áiggis

Searvi lea olu searaid, sihke ruđalaš ja olmmošlas, bidjan dasa ahte SFS ruoktosiidu galgá ollislaččat doaibmat sámegielain. Juo 2001 jahkečoahkkima rádjái lei searvi ollen dasa ahte sáhttá dihtortekno-logiija geavahišgoahtit diehtojuohkima ja giellaovddideami gaskaoapmin sámegiela bokte. Ain leat gal soames teknologalaš hehttehusat sámegiela ektui, muhto searvi lea dattege gávdnan buorre čovdosa ovttas sámi eksperttaiguin dassái go dihtorfitnodagaid lohpiduvvon čoavdda lea gárvánan.

Go ruoktosiidu lea ásahuvvon, de lea maiddái dihtosis dat ahte jos vuos dákkár doaimmain joatká, de eaktuda dat ahte searvvis lea doaimmahus mii áimmahuššá ruoktosiiddu. Dan ferte ođasmahttit - ja čuovvut mielde mii siiddus dáhpáhuvvá. Diekkár doaimmas leat de maiddái ekomomalaš váikkuhusat, stuorit fásta jahkásaš golut. Searvvi ruoktosiiddu galgá goit geavahit sihke sámi čálli- ja giellafágalaš ovdánahttima ja dábálaš diehtojuohkima várás.

3. Diehtojuohkin

Earret fágaseminárat, mat dieđusge maiddái leat dieđu juohkima várás - go daid bokte galggašii loktet fágalaš gelbbolašvuođa - de lea miellahttolasttaš FÁGAČÁLLI ávkkálaš dieđuid juohkima gaska-oapmin. Earret dábálaš organisašuvdnalaš dieđuid várás, de lasttaš sáhttá joatkagis ge gaskkustit giellafágalaš ja čállinfágalaš dieđuid. Áigmuš lea ráhkadit 2 nummira dán jagi. Golut juohke nummira ráhkadit leat sullii 25.000 kr.

4. Fágagirjjiide oastinortnet

Áᚚi birra ságastallojuvvui Sámedikki ja organisašuvnnaid oktasaščoahkkimis ođđajagemánus 2002. Ášši lea áigá ovddiduvvon cealkámušain Sámediggái go Sámediggi guorahalai lágásdus-doarjja-ortnega, ja 1998 máinnašuvvon čoahkkimis Sámi kulturráđiin. Sámediggi lea dasto 2002:s váldán vuhtii ahte boahtteáiggi oastinortnet galgá fátmastit maiddái fágagirjjálašvuođa. Sámiráđi Davviriikkalaš sámi girjjálašvuođa oastinortnet lea loahpahuvvon. Livččii de riekta ahte ee. čálli-searvvit barget ovttas dáinna ᚚiin. Sámiráđđi loktii ᚚi ráđi kulturlávdegotti girjjálašvuođa seminárain Leavnnajs 7.3. 2003, muhto dađebáhábut ain hállet dušše čáppagirjjálašvuođas.

5. Girjerájus- ja kopibuhtadus

Čállisearvvit leat čakčat 1999:s soahpan mo juogadit 1998-2000 áigodaga girjerájusbuhtadusa. Jos ođđa soahpamuš ii dahkko, de joatkašuvvá diet soahpamuš maiddái ođđa áigodaga, 2001-2003. Čálliservviid máŋgga jahkásaš kopibuhtadusa soahpameahttunvuođa leat čállisearvvit čoavdan 2001 giđđat. SFS prinsihpalaš oaidnu lea viimmat dohkkehuvvon, ja nu galgat ge čuovvut juogadan-njuolggadusaid maid searvvit leat soahpan, ja bidjan Sámikopiija njuolggadussan vuođđudettiin dien ovttastusa 1992:s.

6. Uhcán fágagirjjit sámegillii

SFS lea fuobmášahttigoahtán ahte otná sámi girjjálašvuođas leat áibba unnán fágateavsttat sámegillii, earret fal oahppogirjjit. Searvi ávžžuha ain dán oktavuođas omd. Fágagirjjálaš foandda vuoruhit prošeavttaid mat sáhttet leat mielde lasiheamen sámi fágaprosa olggosaddimiid. Muđuid berre searvi ohcat eará vugiid ge mo movttiidahtášii addit olggos eambbo sámi fágateavsttaid. Dán oktavuođas berre dieđusge maiddái ohcalit lágádusaid áigumušaid.

7. Márkanastin - girjemeassut

SFS lea hástalan eará organisašuvnnaid, ee. SÁLAS, SGS ja Sámiráđi ovttas ásahit jahkásaš Sámi girjemeassu. Dasa galggaši leat vejolaš oažžut Sámedikkiid mielde doarjut dákkár doaluid ekonoma-laččat. Sámiráđđi čuovvolii dán ᚚi ráđi kulturlávdegotti girjjálašvuođa seminárain Leavnnajs 7.3. 2003.

8. Fágagirjjálaš bálkkašupmi

SFS áigu bargagoahtit dainna ahte ásahit jahkásaš fágagirjjálaš bálkkašumi, Dan galggašii dahkat ovttas eará ásahusaiguin. SFS berre árvvoštallat dán ásahit váikko dušše Fágagirjjálaš foandda ruđain. Stivra ovddidii jahkečoahkkimii evttohusa ásahit Fágagirjjálaš fondii ođđa stipeandda - Gudnistipeandda. 2003 Jahkečoahkkin mearridii mearrdidii dasto ásahit guokte ođđa stipenadda - namalasii 1) liigestipeanda - man sáhttá ohcat, ja 2) Gudnistipeanda - masa Foanddastivra gávdná olbmo gii ánssáša, dahje addá stipeandda Foanddastivrii boahtán evttohusaid vuođul.

9. Sámi muitalanárbevierut - duogᚠolu otná sámi teakstaduddjomii

Searvvi 2001 jahkečoahkkima oktavuođas doalai searvi seminára man fáddan lei cuvccastallan, dahje sámi njálmmálaš árbevierut. Dan oktavuođas lei maiddái muitalangilvvohallan. Dáinna lihkostuvai searvi nu bures, ahte mearriduvvui joatkit muitalangilvvohallamiin boahtte áiggi jahkečoahkkimiid oktavuođas.

10. Sámi fágaprosa magasiidna - áigečála

SFS galgá dál árvvoštallat lágidišgoahtit sámi fágaprosa magasiinna - áigečállaga. Dan sáhttá SFS buorremuddui ollašuhttit searvvi iežas ressurssaiguin, ee. vuoruhettiin Fagairjjálaš foandda ruđaid ge dákkár doibmii. Foandda sisaboađut lassánit jagis jahkái, ja orru leamen nu ahte Foanda fargga sáhttá duhtadit sihke stipeandaohcciid dárbbuid, ja ollašuhttit fágaprosa áigečállaga. Álggus attášii olggos guokte 48 siidosaš nummira jahkái, sturrodat A4. Dákkár buori áigumuššii galggašii maiddái leat vejolaš oažžut unnánaš doarjaga goit Sámedikkis Norggas. Sáhttá maiddái iskat lea go eará čálliservviin beroštupmi searvat dákkár doibmii. Muđuid sáhtášii ovttastahttit FÁGAČÁLLI miellahttobláđi ođđa áigečállagiin. 2003 jahkečoahkkin várrii dasto maiddái kr 35.000,- SFS:a oasse- doarjjan álggahit sámi čálakultuvrralaš áigečállaga.