Sámi fágagirjjálaš čálliid- ja jorgaleaddjiidsearvi
Saemien faagalidteratuvran tjaelijijih jarkoestæjjajsiebre
Sáme fágagirjásj tjállij- ja jårggåliddijijsiebre
  Miellahttun?
  Kontunummirat Norgga- ja Suoma beali miellahtuide gosa sáhttá máksit miellahttoruđa
2002 Bušeahtta

Olggosgolut / Utgifter
2000
rehketdoallu/
regnskap
2001
rehketdoallu/
regnskap
2002
bušeahtta/
budsjett
2003
bušeahtta/
budsjett
1. Stivrajođih. buhtadus / Honorar leder
35 000
35 000
35 000
35 000
2. Stivrra buhtadusat / Honnorar styret
27 750
3 000
15 000
15 000
3. Hálddahusjođih. / Adm. leder
45 000
45 000
45 000
45 000
4. Seminára buhtadus / Seminar - honor
2 500
21 026
5. Diehtojuohkin / Info
38 210
35 365
40 000
40 000
6. Bargoaddidivat / Arbeidsgiveravgift
408
1 527
2 000
2 000
7. Rehketdoallu / Regnskap
10 200
13 440
15 000
15 000
8. Dárkkisteapmi / Revisjon
2 250
2 450
4 000
4 000
9. Hálddahusgolut
58 718
52 907
55 000
60 000
10. IT-doaimmaheaddji / IT-redaktřr
15 297
39 042
40 000
40 000
11. Stivrra mátkkit / Reiser styret
7 009
14 754
15 000
15 000
12. Eará mátkkit/ Andre reiser
9 887
10 076
10 000
10 000
13. Jahkečoahkkin, sem. / Ĺrsmřte og sem.
68 880
63 958
80 000
90 000
14. 10 jagi ávvudeapmi / 10 ĺrs jubileum
110 000
15. Báŋkodivat / Bankgebyrer
1 753
1 338
1 000
1 000
Buohkanassii / Sum
322 862
338 883
467 000
372 000
Sisaboađut / Inntekter
16. Báhcán jagi ovdal / Overfřrt
48 868
63 339
17. Miellahttoruhta / Medlemskont.
20 500
27 000
30 000
30 000
18. Sámediggi, doarjja / Sametinget
107 000
107 000
109 000
120 000
19. Reantosisaboađut / Renteinntekter
1 950
1 950
2 000
2 000
20. Fágagirjjálaš foanda / Faglitterćr fond
242 281
216 632
262 661
220 000
Buohkanassii / Sum
371 731
402 222
467 000
372 000

2002 bušehttii oanehis čilgehus

1.-3. Buhtadusat/bálkkát

Bisuhit seammá dásis
Ovdaolbmobuhtadus
35 000
Eará luohttámušolbmuid buhtadusat
20 000
Hálddahusjođiheapmi
45 000
Oktiibuot
100 000

5. Diehtojuohkin - FÁGAČÁLLI

Bušeahtas leat ain evttohuvvon guokte miellahttolastta. 2001 jahkečoahkkimis ávžžuhuvvui garrasit ahte ii berre bissehit báberprentejuvvon miellahttobláđi vaikko vel interneahttasiidu ollislaččat lea doaimmas.

9. Hálddahusgolut - Čállingoddi

Kontur- ja dihtorláigu, (2300 ru. x 12 mánu)
27 600
Telefon ja poasta ( 900 ru. x 12 mánu)
10 800
Konturrekvisihta etc
6 600
IT-láigogolut - ođđa 2002 rájis (Ťbredbĺndť)
10 000
Oktiibuot
55 000

10. IT-prošeakta - Interneahttasiiddu doaimmaheaddji(t)

Dás leat 2002:is rehkenastán ahte searvvi interneahttasiidu lea ollislaččat doaimmas. Golut leat doaimmaheaddjái gii maiddái hálddaša dárbbašlaš teknologiija.

13.-14. Jahkečoahkkin ja rabas fágaseminárat

Bušeahtas ain dušše okta fágaseminára, jahkečoahkkima oktavuođas.Searvvis leat dan mađe lassánan miellahtut, ahte dás duohko lea jahkásaš oktasaš dáhpáhus searvvi stuorámusgollun. Erenoamᚠgelbbolašvuođa loktema fáddáiguin lea álki bealuštit dákkár golu. Seastin dihte lea ge seminára ja jahkečoahkkin seamma áiggi. 2002 jahkečoahkkima oktavuođas lea dasto 10-jagi ávvudeapmi, ja dása biddjon sierra ruhta antologiija olggosaddimii.

20. Fágagirjjálaš foanda - sisaboađut

2002 vuordit sullii 540.000 buhtadussisaboađuid, das 335.000 kopibuhtadus, ja 205.000 girjerájusbuhtadus. Dalle leat geassán girjerájusbuhtadusas Journalistasearvvi 15%. Searvvi doaimmaide váldá Fágagirjjálaš foanddas vissis mađe doaibmanruđa. Ruhta lea miellahtuid iežaset buhtadusruhta, de dan sivas lea mearri man olu das sáhttá váldit hálddahusgoluide. 2002 váldit dattege 10 jagi ávvudoaluid geažil vehá eambbo go 2001.
2002 doaibmaplána

1. SFS 10 jagi

2002:is lea searvi 10 jagi. Juo 2001:s leat ráhkkanišgoahtán erenoamᚠávvudoaluide. Dasa válljevvo sierra ávvulávdegoddi. Lunddolaš sisdoallu dákkár ávvudoaluin sáhttá leat ee. rabas seminára(t) maid bokte čalmmusta sámi fágagirjjálašvuođa dili aiddo dalle, ja maŋemuš 10 jagi ovdánahttima. Jurdda lea goit dat ahte fuobmášahttit oppa sámi servodaga dasa mii fágagirjjálašvuohta lea, ja makkár erenoamᚠdoaibma SFS:as lea das ahte ovdánahttit sámi čálakultuvrra.

Ávvudoaluid ruhtadeapmi lea sierra hástalussan. Searvi sáhtášii ohcat sierra ruhtadeami namahuvvon erenoamš fágasemináride, maid bokte lea fállamin dieđu ja gelbbolašvuođa oppa sámi servodahkii.

2. SFS miehtá Sámi searvin.

Ii nu jođánit viidán searvi miehtá sámi searvin miellahttolassáneami bokte. Erenoamážit Ruoşa beali fágačállit leat bázahallan organiserema ektui. Gielalaččat lea doaimmain ge vuosttamužžan leamaš davvisámegiella guovddážis. Searvi dattege muittuha jahkásaččat dan ahte searvilea fálaldahkan buot sámegielat fágačálliide. Nu lea ge fágačálliid iežaset hálddus ávkkuhit SFS buoremusat.

3. IT-áŋgiruššan - erenoamᚠdoaibma boahtte áiggis

Searvi lea olu searaid, sihke ruđalaš ja olmmošlas, bidjan dasa ahte SFS ruoktosiidu galgá ollislaččat doaibmat sámegielain. Juo 2001 jahkečoahkkima rádjái lei searvi ollen dasa ahte sáhttá dihtortekno-logiija geavahišgoahtit diehtojuohkima ja giellaovddideami gaskaoapmin sámegiela bokte. Ain leat gal soames teknologalaš hehttehusat sámegiela ektui, muhto searvi lea dattege gávdnan buorre čovdosa ovttas sámi eksperttaiguin dassái go dihtorfitnodagaid lohpiduvvon čoavdda lea gárvánan.

Go ruoktosiidu lea ásahuvvon, de lea maiddái dihtosis dat ahte jos vuos dákkár doaimmain joatká, de eaktuda dat ahte searvvis lea doaimmahus mii áimmahuššá ruoktosiiddu. Dan ferte ođasmahttit - ja čuovvut mielde mii siiddus dáhpáhuvvá. Diekkár doaimmas leat de maiddái ekomomalaš váikkuhusat, stuorit fásta jahkásaš golut. Searvvi ruoktosiiddu galgá goit geavahit sihke sámi čálli- ja giellafágalaš ovdánahttima ja dábálaš diehtojuohkima várás. Dákkár doibmii lea dasto lunddolaš viežžat doarjaga omd. Sámedikkis, go dát han leat sámi servodatovdánahttima doaimmat. Dan sivas lea ge behtolaš dat go Sámediggi ii leat 2002 doaibmadoarjaga ge lokten eambbo go 2000 kruvnnuin 2001 jagi ektui.

4. Diehtojuohkin

Earret fágaseminárat, mat dieđusge maiddái leat dieđu juohkima várás - go daid bokte galggašii loktet fágalaš gelbbolašvuođa - de lea miellahttolasttaš FÁGA˘ÁLLI ávkkálaš dieđuid juohkima gaska-oapmin. Earret dábálaš organisašuvdnalaš dieđuid várás, de lasttaš sáhttá joatkagis ge gaskkustit giellafágalaš ja čállinfágalaš dieđuid. Áigmuš lea ain ráhkadit 2 nummira. Lasttaža teaksta ja siiddut ráhkaduvvojit ollásit čállingottis ruovttudihtoriin ja ivdnelaserčálániin. Golut juohke nummira ráhkaditlea 20.000 kr. (doaimmaheaddji/journalista, čállit, dihtorgráfiija, gárvvisteapmi ja sádden).

5. Fágagirjjiide oastinortnet

Viimmat lea ᚚi birra ságastallojuvvon Sámedikki ja organisašuvnnaid oktasaščoahkkimis ođđa-jagemánus 2002. Ášši lea áigá ovddiduvvon cealkámušain Sámediggái go Sámediggi guorahalai lágásdusdoarjja-ortnega, ja 1998 máinnašuvvon čoahkkimis Sámi kulturráđiin. Sámedikki hálddahus lea bidjan 2000:s ᚚi oahpahusossodahkii. Fuobmášahttinveara lea maiddái dat ahte Sámiráđi Davviriikkalaš sámi girjjálašvuođa oastinortnet lea loahpahuvvon. Livččii de riekta ahte ee. čálli-searvvit barget ovttas dáinna ᚚiin.

6. Girjerájus- ja kopibuhtadus

Čállisearvvit leat čakčat 1999:s soahpan mo juogadit 1998-2000 áigodaga girjerájusbuhtadusa. Dál galget čállisearvvit soabadallat ođđa áigodaga, 2001-2003. ˘álliservviid máŋgga jahkásaš kopibuhta-dusa soahpameahttunvuođa leat čállisearvvit čoavdan 2001 giđđat. SFS prinsihpalaš oaidnu lea viimmat dohkkehuvvon, ja nu galgat ge čuovvut juogadan-njuolggadusaid maid searvvit leat soahpan, ja bidjan Sámikopiija njuolggadussas vuođđedettiin dien ovttastusa 1992.

7. Uhcán fágagirjjit sámegillii

SFS lea fuobmášahttigoahtán ahte otná sámi girjjálašvuođas leat áibba unnán fágateavsttat sámegillii. Searvi ávžžuha ain dán oktavuođas omd. Fágagirjjálaš foandda vuoruhit prošeavttaid mat sáhttet leat mielde lasiheamen sámi fágaprosa olggosaddimiid. Muđuid berre searvi ohcat eará vugiid ge mo movttiidahtášii addit olggos eambbo sámi fágateavsttaid. Dán oktavuođas berre dieđusge maiddái ohcalit lágádusaid áigumušaid.

8. Márkanastin - girjemeassut

SFs galgá hástalit eará organisašuvnnaid, ee. SÁLAS, SGS ja Sámiráđi ovttas ásahit jahkásaš Sámi girjemeassu. Dasa galggaši leat vejolaš oažžut Sámedikkiid mielde doarjut dákkár doaluid ekonomalaččat.

9. Fágagirjjálaš bálkkašupmi

SFS áigu bargagoahtit dainna ahte ásahit jahkásaš fágagirjjálaš bálkkašumi, Dan galggašii dahkat ovttas eará ásahusaiguin. SFS berre árvvoštallat dán ásahit váikko dušše Fágagirjjálaš foandda ruđain.

10. Sámi muitalanárbevierut - duogᚠolu otná sámi teakstaduddjomii

Searvvi 2001 jahkečoahkkima oktavuođas doalai searvi seminára man fáddan lei cuvccastallan, dahje sámi njálmmálaš árbevierut. Dan oktavuođas lei maiddái muitalangilvvohallan. Dáinna lihkostuvai searvi nu bures, ahte mearriduvvui joatkit muitalangilvvohallamiin boahtte áiggi jahkečoahkkimiid oktavuođas. 2002 ávvudoaluin galggašii dát ráhkaduvvot erenoamᚠdáhpáhussan.