Sámis 33

18 Sámis 33/2021 Sápmelaččaide soaitá ártet gullat ahte ránskkagielat kanadalaš-islándalaš háliidivččii oahppagoahtit davvi­ sámegiela. Erenoamážit jos dat ii oro Sámis. Muhto leat máŋga siva dasa manin ii-sápmelaš mearridivččii oahp­ pat din čáppa gollegiela. Ja čáppis dat leage – das leat litna jienat, guhkes vokálat, dan háladettiin olbmot bossot dego biegga, sániid gaskii boahtá dávjá oanehis vuoiŋŋahat go -t- šaddá h:n. Sámegiella muittuha biek­ kusis savkaleami. Muhto čáppisvuohta ii leat áidna siv­ va manin gánneha sámegiela oahppat vaikko ii leatge sápmelaš. Sámegiella lea gaskaoapmi mainna beassat oaidnit máilmmi sámi čalmmiiguin. Juohke áidna gielas leat dihto iešvuođat mat báidnet dan hálliid máilbme­ gova muhtun muddui. Ovdamearkka dihte lea hui álki ságastallat dollaváriid birra Islánddagillii go leat nu val­ jit dollaváriide laktáseaddji sánit. Islánddagielas lea hui čielga oktavuohta lávai laktáseaddji doahpagiid ja sániid gaskkas, mii álkidahttá gulahallama. Islánddagielagin soaitá ahte munnje lea álkit hállat dollavárrerussumiid birra das go buot tearpmat leat čađačuovgit ja oahppá­ sat. Dákkár sierrasátnerádju lea bargoneavvu – josmat dus lea jiehkku, de fal šaddá álkibun neaskit, muhto dat ii vealttakeahttá mearkkaš ahte don áiggut neaskit. Dat dušše álkidahttá ja dahká dan barggu vejolažžan. Ná oainnán sániid. Jos gielas leat hui dárkilis sánit ovtta fáttás, de lea jáhkehahtti ahte hállet dan birra eambbo go eará giela hállit mas dákkár dárkilvuohta ii gávdno. Lea dávjá ja deaivilit daddjon ahte sámegiella lea luond­ du giella, luonddu suopman. Sámegillii lea álki govvi­ dit davviguovlluid eatnamiid, elliid, topografiija dahje dálkkádaga oalle dárkilit. Ja danin go lean álo leamaš hui sáhkkii ja háliidan ipmirdit min máilmmi dárkil­ vuođain, de in jáhke ahte mihkkege eará giella heivešii munnje buorebut go sámegiella. Danin oahppagohten dan - oahpásmuvvan dihte Sámi luondduin giela bok­ te. Seamma sivas mearridin oahpuid gazzat biokemiijas, čiekŋalut luondduipmárdusa ozus. Sámegiella lea erenoamážit bures sajáiduvvan birrasa­ sis. Ii leat nu álki hállat biokemiijas sámegillii muhto luonddus ges manná hui lunddolaččat ságastallat. Dan dihte lea hui geasuheaddji daidda geaidda oktavuohta davviguovlluid luondduin lea deaŧálaš. Jos don háliidat gulahallat Sámi luondduin, de sámegiella dat lea dasa buoremus veahkkeneavvu. Sámegiella lea dievva dakkár sániid maid ii sáhte jorgalit ovttain sániin váldogielai­ de, ovdamearkka dihte boaššu, orda, muovllahat, skái­ di ja nu ain. Sámegiela oahppan lea váttis muhto grammatihkalaš mohkkáivuohta ii leamaš munnje stuorámus váttis­ vuohtan, ii lahkage. Ii gal leat álkes giella muhto ii dat váddásamosge. Dat mii lea eanemustá váddudan dan oahppanproseassa leamaš guovtteoasat: oahpponeav­ vuid váili ja sámegiela(id) dilli oassin sámekultuvrras. Étienne Ljóni Poisson Mu váimmu giella lea sámegiella vaikko in leat sápmelaš