Sámis 26

20 Sámis 26/2017 9. Árbevirolaš oarjuol­ buođđu Badjedeanus – doaris ja joddu. 9. Stengsel med oarjuolggit – bukker og joddu i Øvre Tana. Govva/foto: Tromsø Museum. BADJE DEANUČÁZÁDAGAS GAL jotkojuvvui árbevirolaš buođđun. Áv­ jovári siiddačoahkkimis guovvamánu 15. beaivve 1671 čilgejuvvo ahte sápmelaččat buđđo sihke Iešjogas ja Kárášjogas, ja bearrašiin ledje vásedin buođđosajit. Vissásit leat geavahan gáddebuođuid. Muhto siidda­ čoahkkimis golbma jagi maŋŋá (guovvamánu 13. b. 1674) váidaluvvo ahte siiddaisit lea dál álgán buođđut rastábuođu, ja “gidden oba joga”. Dát rastábuođđu lei šaddan vahágin bearrašiidda geain ledje gáddebuođut badjelis Kárášjogas ja Iešjogas. Siiddačoahkkimis sohpe ahte rastábuođđu galggai dál geavahuvvot oktasaššat, nu ahte ii oktage šat galgan gillát heađi. (Solbakk 2000: 103f ). Dákkár buođđuma árbevieru duođašta major Peter Schnitler, gii jođii Sámi čađa 1742-45 háhkat dieđuid rádjaáššiid birra (riikkarádjá Golmmešoaivvi máttageahčái Mátta-Várjjagis mearriduvvui 1751). Deanučázádaga luossa­ bivddu birra son čállá earret eará ahte Ohcejoga sápmelaččain lávii leat buođđu “rastá deanu luosa várás” Geavgŋoaisullo bokte. Rastábuođđu várra lea leamaš sullo nuortta bealde. Anárjogas, guhtta miilla eret joga­ njálmmis (“Karasjok Kæften”) lei guovtti bearrašis luossabivdosadji dop­ pe ja “giddejedje joga áibbas”. (Schnitler I, s. 313, 357). Eahpitkeahttá lei guktuid sajis buođđu mas lei doaris ja joddu. Dákkár buođđu lea leamaš maiddái Jalvvinuoris, mii lei geavahusas gitta 1980-logu rádjái. Govva 9. Kárášjoga ja Ohcejoga sápmelaččain lei oktasaš rastábuođđu Vuovda­ guoikka guovllus mii geavahuvvui moadde vahku suoidnemánus. Dát ras­ tábuođđu geavahuvvui 1770-logus 1860-logu lohppii. Dalle kárášjohkalač­ čat geassádedje oktasaš buođđobivddus go háliidedje vuoruhit sin buođ­ đobivddu Kárášjogas ja Iešjogas. (Pedersen 1986, s. 70, 102).