Sámis 25

Sámis 25/2017 59 ODNE DILLI LEA rievdán. 2000-logu álggus bođii Uni- code, ja dan mielde sámi bustávat. Sámi dihtorlávde­ goddi ráhkadii sámi boallobeavddi. Interneahtta rabai ođđa vejolašvuođaid Sámi giellaservodahkii. Face­ book-joavkkus Ártegis ságat leat ovdamearkka dih- te meastá 2400 miellahtu, jáhkkemeahttun lohku ná smávva giellaservodahkii. 1991:s Harald čálii Haberma­ sa almmolaš ságastallama birra. Odne dakkár ságas­ tallama lea vejolaš doallat olles Sámis oktanaga. Essei­ jačoakkáldaga sajis Harald čállá dál Sámis-bláđis, ja juohkehaš beassá dan lohkat. Midjiide sámegiela oah­ pahalliide dát ođđa almmuhanvuohki fállá ođđa vejo­ lašvuođaid: Go mun lohken cafe Boddu-girjji, esseijaid, de ii lean vejolaš sátnegirjji bokte iskat eanet go káns­ ke juohke njealját sáni cealkagis, ovdal go ledjen vajál­ duhttán man birra olles cealkka leige. Odne sáhtán vurket Sámis-artihkkala, rahpat dan fierbmelohkis, ja Neahttadigisánit-sátnegirjji bokte deaddilastit sáni jos in ipmir dan. Divvunprográmma dihte munge duost­ tan čállit sámegillii. Jos dajan, ahte lean bargan sámi giellateknologiijain iežan dárbbuid dihte de mun liig- gástalan, muhto lean goitge hui čielgasit oaidnán makkár reaidduid mun dárbbašan. Ná šaddet eanet sámegiela čállit ja lohkkit Sámis, ja go leat máŋga čálli, de šaddet maid miellagiddevaš ságastallamat. MUHTO II MAKKÁRGE ášši nu buorre, ahte eai leat heajos bealit maid. Sámis ovtta giellaminoritehtas leat álo leamaš nana vuoigatvuođat: Dárogielagat gáibidit álo ipmirdit buot. Jos makkár nu teaksta dahje ságas- tallan lea dušše sámegilli, de bohtet hui johtilit vuostá­ lastimat: Manin dat ii leat dárogilli? Erenoamážit Face- book lea leamaš arena, gos lea leamaš váttis sámástit, dárogielagiid proteasttaid dihte. Dakkár proteasttat sáhttet bilidit Haralda prošeavtta, sámegiela almmo- laš ságastallama. Interneahtas buohkat besset lohkat du teavstta, maiddá dárogielagat. Jos ii leat vejolaš almmuhit teavstta sámegillii dárogiela jorgalusa haga, de makkár eavttut gielas dalle leat? DÁL LEA ÁIGI sirdit guovttegielalašvuođa nođiid ovt­ tagielalaš lohkkái. Digitála áiggis dihtorjorgaleapmi fállá sámegielagiidda friddjavuođa čállit sámegillii. Jos gii nu dadjá, ahte “Manin dat ii leat dárogillii? Čále dárogillii!”, de vástádus sáhttá leat: “Jorgal ieš! Geavat dihtorjorgalanprográmma, ja e-sátnegirjji!”Ná lea ve- jolaš čállit juste dan gillii go háliida, ja de lohkki sáhttá geavahit reaidduid, maid dárbbaša, vai songe ipmirda. DIGITÁLA GIELLAREAIDU LEA goitge dušše dihtor­ prográmma. Dehálaš lea, dego álo, teavstta sisdoallu ja ođđa jurdagat. Giellaválljema bokte čálli govahallá ve- jolaš lohkki, ja go čállá teavstta sámegillii, de sisdoallu ii leat goassige seammalágan go jos čállá dárogillii. Čálli vuordá eará áššiid, eará máhtu, eará ipmárdusaid ja vásáhusaid sámegiela lohkkis go dárogiela lohkkis. Dan dihte sámegiela čállinarenat leat nu dehálaččat, ja dan dihte mii illudit das, ahte Harald lea oassálastán dan guhkes almmolaš ságastallamii buot daid jagiid.