Sámis 25

Sámis 25/2017 45 Børselv vai Borsejohka? Dáža, ruoŧŧelaš ja láttán, go koloniserejit Sámi, de gul- let sápmelačča dadjamin báikenama. Jietnadaga mielde dadjet iežaset gillii nama. Namma sáhttá dalle sulastaht- tit sámegielat nama, muhto muđuid gal ii muital sámi báikki namas maidige. Ii ge sin gillii ge namas leat mak- kárge sisdoallu báikki ektui. Álttás gávnnat odne omd. Hjemmeluft , sápmelaš diehtá das lea sáhka Jiepmaluovt- tas , jiepma lea njuorju. Doppe lea maiddái Skaialuft , luokta man sápmelaš gohčoda Skádjaluokta , vai leš go Skadjáluoktá . Sáhttá namma leat vuolgán skádjamis, go bávttiid gaskkas olbmo jietna skádjá dien luovttas. Dáro- gielat Bossekop fas Bossugohpi , gohpái bohte bossut, fállát mat fitnet čáz’oaivvis bosádeamen. Sieiddás Deanus lea odne namma Luftjok , dieđusge lea Luovttejohka . Nuor- ran vázzen skuvlla Sieiddás, 8. ja 9. luohká. Dalá Luovt- tejot-gánddat hálle dárogiela, ođđa ássiid maŋisboahttit. De ráhkadedje njuikenluohká, ja hástaledje Sieiddá in- ternáhta njuikejeaddjiid, ee. Martin Schanche ja mu boahtit sin luohkkái man gohčodedje “ Måkkeveibakk- en ”. In dalle gal imaštallan sin luohká nama, mii han gu- lahalaimet “dážagánddaiguin” dárogillii. Jurddašin dal- le ahte sii han leat goivon dohko luotta muohttatčađa, “måkket vei”. Gal várra lei sáhka sámegielat mohkis , dah- je Mohkkeveadji gosa ledje ráhkadan njuikenluohká. Sin mielas lei várra luohkká skuvlla lahka menddo ceak- kus. Dan luohkás eai duostan njuiket earát go Martin. Geahččalin gal mun ge, guđiimet luohká go Martin bár- tidii, njuikii luohká botnái ja garrasit bávččadii. Jo, Bissojohkii han mun ledjen jođus, dahje Borsejohkii . Sámmul čállá ná: Bissojohka , sáA Pissojuuh .; dá Børselva (johka), Børselv (gilli), su-kv Pyssyjoki , Por, johka mii gol- gá stuorra mohkis Deanu Gáissáin Porsáŋgguvut- nii, ja gilli dan njálmmis. Joganjálmmi davábeale Bissojohnjárga , dá Børselvnes gohčoduvvo árbeviro­ laččat Giksenjárgan . Børs Elf 1683, Borselv 1706. - Sátni bissu lea lonejuvvon suomagielas sámegillii oalle maŋ­ ŋit, ja suopmelaččat leat ássan Bissojoga gillái eas­ ka 1700-logus. Danne 1600-logu dáronamma Børs Elf ii sáhte leat jorgalus goappáge gielas. Joga luonddus ii mihkkige čujut bissui . Dálá namat or- rot baicca jorgaluvvon dárogiel nammahámis mii lea šaddan boarrásut sámenama heivehussan. Álgo­ namman livččii Borsejohka mii lea dovddus máŋgga sajes Sámis; gč. Borsi . Das livččii álkit šaddan dáro- gillii heivehus Borselv ja dulkonhámis Børselva . Borse -namma heive erenoamáš bures Bissojohkii, dasgo dasa leat mihtilmasat skurčogoržžit (dá kjel- foss ) maid dát jávkan sátni borsi lea Qvigstada miel- de dárkkuhan; gč. m. Porsáŋgu (Aikio). Vuolimuš dakkár gorži baskkes ávžžis lea Silffargorži Silffar- vári buohta; badjelis leat Bátnečahgorži ja Peaisjo- ga gorži mii ”gahččá dego suonjar bávtti badjel” – man sujas dát oalgejohka gohčoduvvo maid Cissa­ johkan (Qv). Sátni borsi fas lea lonejuvvon sáme­ gillii hui árrat germánalaš sátnehámis * fursa ’gorži, guoika’. Dasa ii sáhte ovttastahttit Peaisjoga nama. Eará Bisso -álgosaš namat, nugo Deanu čázá- daga Bissojohka Kárašjoga gieraoasis Guovdageain- nus, vedjet leat liikká maŋŋidis navdosat soames bissodáhpáhusa mielde. Ain čielgasut dáhpáhus- luondu lea namain Bissočuollanvárri ja Vinšes- terčopma, Ohc, main maŋibus leamaš gažaldat Winchester-mearkasaš givvira láhppimis. Aikio, Ante 2006: 19–20, 48; Qv 1938: 53, 137; 1944: 14. Ollu dološ sámi báikenamat dáruiduvve kolonisttaid veagas. Ođđa áiggis mii “unna duonat” de jorgalat dáro- gielat, ruoŧagielat dahje suomagielat nama fas sámegil- lii. Nu gávnnat ollu ártegis namaid miehtá Sámi.