Sámis 25

4 Sámis 25/2017 Norgga ráđđehus vuođđudii 2014 giellalávegotti mii galggai guorahallat ortnegiid, doaimmaid ja njuolgga­ dusaid mat leat čadnojuvvon sámegielaide norgga­ bealde, ja evttohit mo daid sáhttá heivehaddat otná almmolaš bálvalusaide. Lávdegoddi almmuhii raport­ ta Hjertespråket (”Váibmogiella”) golggotmánu 2016. Raporttas leat ollu evttohusat mo sáhttá bargat giella­ bargguin ovddosguvlui, muhto dattege báhcet ollu gažaldagat: Manne namuhuvvo sámegiela árvvu eat­ nigiellan dušše ovtta cealkagis? Manne ii leat sáme­ giella eatnigiellan gieđahallon sierra kapihttalis, jos lea nu dehálaš sámi kultuvrra ja identitehta nannemii go lávdegoddi cealká? Manne lea sámi girjjálašvuohta namuhuvvon dušše ovtta cealkagis? Girjjálašvuohta lea leamaš, ja lea ain, dehálaš kulturhistorjjálaš gáldu, kritihkalaš jietnan servodagas, vuostefápmun ja giella- ovddideaddjin. Sámi girjjálašvuohta lea guovddáš oas- si das ahte sámegiella ain dás duohko livččii ealli giella. Makkár giella birge ođđa áiggis girjjálašvuođa haga? Sámi gielladilli lea leamaš áššin diimmá ja dán jagi giđđadálvvi digaštallamis Davvi-Norgga aviissa Nord- lysa debáhttasiiddus, ”Nordnorsk debatt” . Dán jagi lea stuorra gažaldat leamaš galgá go ásahuvvot sier­ ra duohtavuođa- ja seanádankommišuvdna mii galgá guorahallat dáruiduhttima historjjá ja dan váikkuhu­ said. Suomabealde ja ruoŧabealde lea mearriduvvon ásahit dakkár kommišuvnnaid guorahallan dihte Suo­ ma ja Ruoŧa assimilerenpolitihka. Ovtta čállosis ”Nord­ norsk debattas” lei čuoččuhus ahte dáruiduhttin ii lihkostuvvan oalát, go sámegiella ii jávkan beaivválaš giellan. Dat ii leat duohta; sámegiella lea jávkan beaiv­ válaš giellan máŋgga sámi guovllus, erenoamážit rid- do- ja vuotnaguovlluin, dáruiduhttinpolitihkka lea lih­ kostuvvan. Giella ii leat dattege oalát jávkan. SFS, mii lea čađa sámegielat searvi, lea dasa duođaštussan. Loahpas háliidan čujuhit biŧánsámi guovddáža Duod­ dara ráfe jođiheaddjái Stig Morten Kristiansenii. Biŧán­ sámegiella lea okta dain sámegielain mii lea hui áito­ juvvon, go dušše sullii 30 olbmo ain hállet giela. Davvi­ sámegielas, man eanemus sámit hállet, lea áibbas eará dilli, muhto buot sámegielat leat áitojuvvon gielat. ”Ealli giella” lei ge dán jagáš SFS jahkečoahkkinsemi­ nárafáddá Tromssas miessemánus. Okta min logal­ dalliin dajai: ”Buot galggašii sámegillii, juohke sajis.” Dáidá stuorra mihttomearri, muhto doppe gos giella gullo, hállojuvvo, čállojuvvo, lohkkojuvvo, čirrojuvvo, reškojuvvo, dáikihuvvo, doppe giella eallá. Kristiansen dadjá NRK Sápmái miessemánu 24. beaivvi 2017 juoi­ dá mii lea mearkkašan veara: ”Giella lea buot dehálea­ mos identitehtamearka buot olbmuide. Dat lea nu nanus. Jos biŧánsámit eai oaččo iežaset giela, de jávká biŧánsámi kultuvra. Jurddaš ieš. Jos it beasa hállat iežat eatnigiela, de jávká du historjá ja stuorra oassi das gii don leat olmmožin. Mii dalle báhcá du historjjás? Ii mihkkege.” Dearvvuođat Lill Tove Fredriksen, SFS ovdaolmmoš SFS čiehka Mo giella eallá?