78 / 80
78
Sámis
22/2016
Mu sáhkavuoru vuođul jagis 1969 ilbmet guokte doah-
paga álbmotjoavkkuid leahkima hárrái. Geográfalaččat
sierra álbmotjoavku lea okta, ja nubbi gis geográfalaččat
ovttaidahtton álbmotjoavku. Ja nu sáhtii dadjat ahte
sápmelaččat leat geográfalaččat integrerejuvvon – sea-
guhuvvon eará olbmuiguin iešguđetge ruovtturiikkas.
SÁMI VUOIGATVUOĐALÁVDEGOTTIS
ČUOŽŽILA ÁIBBAS OĐĐA PRINSIHPALAŠ
JURDDAŠANVUOHKI
NAČ siidu 480 čállo evttohusa birra "sámi ovddasteap-
mi stivrenvuogádagas" ja daddjo ahte
Norgga Sámiid Riikkasearvi vuosttaš riikkačoahk
kimis 1969:s doalai Mikal Urheim sáhkavuoru
dáinna bajilčállagiin "Sámeáššiid ráđđeaddi stáhta
ráđđi" (gč. NSR 169 s. 45 čuov.). Sáhkavuorru lea
almmuhuvvon sierra preanttusin (Urheim 1969).
Juksan dihtii dárkilat suokkardallama de Urheim loktii
ovdan dehálaš prinsihpalaš gažaldaga hálddašeami hár-
rái dakkár guovlluin gos leat geográfalaš ovttaidahtton
olmmošjoavkkut (gč. Urheim 1969 siidu 6):
Ii leat šat dušše fágalaš ráddjejuvvon hálddahussurggiin
sáhka, muhto ráddjejumi duddjo maiddai eará álbmot-
joavkku leahkin. Jos vuos dohkkeha joavkku leahkima,
de ii leat mihkkege vuoitámušaid duššindahkat ráddje
jumi. Dohkkeheapmi lea dat váldu ja berre ráhkadit
vuođu.
Maŋŋel go eamiálbmogiid vuoigatvuođalaš ja servodat
laš diliid guorahalle vuđolaččat maiddái Eurohpá olg
gobealde – nugo Australias ja Aotearoas – de čuožžila
ođđa dilli sámeáššiid dáfus Norgga stivrenvuogádagas.
Golbma gáibádusa badjánit, álggos vuos sámeáššiid
guovddáš koordináhtorgáibáidus stáhtahálddahusas
ja de sámi álbmotdáhtu várás orgána "
mas álbmot
dáhttu doaibmagoahtá dan viidodagas go orgána lea
sápmelaččaid čoahkkin sápmelaččaid várás sápme
laččaid bokte
". Ja loahpalaččat goalmmát gáibádus, ah-
te Vuođđoláhkii galggai mearrádus, mii loahpalaččat
šattai ná:
Stáhta eiseválddit leat geatnegahtton lágidit diliid nu
ahte sámi álbmot sáhttá sihkkarastit ja ovddidit gielas,
kultuvrras ja servodateallmiis.
Sámi vuoigatvuođalávdegoddái ii leat dás šat gažaldat
sápmelaččaid siskkáldas iešstivrejumis nugo geográfa
laččat sierra álbmotjoavkun, muhto etnalaš unnitlogu
álbmogin. Dál lea vuosttaš geardi go dát namuhuv
von jurdda loktejuvvo ovdan Davviriikkain ja nugo
mun árvvoštalan, maiddái vuosttaš geardi oppanassiige
Oarje-Eurohpás.
Máŋgasii lei stuorre dáhpáhus go Stuorradiggi dadjat jo
ovttajienalaččat mearridii ásahit njuolggoválljen Sáme
dikki. Dan olis dáháphuvai olu. Vásiheimmet Norg-
ga demokratiijii dán vuoitun ja ođđa vierrun Eurohpá
demokratiijii, ja dán vieru
álggahanbeaivi
lei dalle go
Gonagas Olav V rabai allaáiggálaččat Sámedikki golg-
gotmánu 9. beaivvi 1989.
Máilmmidási dáhpáhus.
Sámi vuoigatvuođalávdegotti lagabui 700 siidosaš čielg
gadus NAČ 1984: 18, Sámiid vuoigatvuođadili birra,
lea stuorámus ja divraseamos almmolaš čielggadus mii
goassege leaš dahkkon Norggas. Čielggadus lea čiekŋa